Mezistěna má již dávno nezastupitelné místo ve včelařské praxi. Nějaké poznámky o „alternativním“ včelařství bez mezistěn jsou jen zoufalé výkřiky. V případě mezistěn bude vždy záležet na jejich kvalitě bez příměsí parafínu nebo něčeho podobného.

Mnoho let převládá názor, že zimní chomáč vnitřní prostor úlu neohřívá. Tento názor kdysi někdo napsal a od té doby to ostatní papouškují. Je docela možné, že někdo kdysi stejné tepelné hodnoty uvnitř a vně úlové stěny naměřil. Stejnou tepelnou hodnotu je možné naměřit jen za jistých okolností. U utepleného úlu (5 cm stěny a 10 cm polystyrenu strop) stejné tepelné hodnoty naměřit nelze. Zimovací prostor 10 rámků 37 x 30 cm (Čechoslovák) vždy včelstvo částečně vytápí a má to i svoji logiku.

Lidé mají svoje domy a včely zase úly. Pro oboje je to jejich obydlí. Úl med nepotí, již dávno není pravda. Tak jako dobrý dům, dobře vymyšlený a dobře postavený lépe splňuje i lépe vyhovuje požadavkům člověka, tak i dobře vymyšlený a zodpovědně vyrobený úl dává včele lepší podmínky pro život. Tím samozřejmě také vytváří možnost dosažení lepšího výsledku samotným včelstvem.

Úspěšný chov včel rozhodně není o tom, aby včelař zkoušel, co všechno dokáží včely přežít a s jakými hrůzami jsou schopny se ještě vyrovnat. Zásadní povinností včelaře je, aby v celé šíři pochopil problematiku života včely a snažil se vyhovět poznaným zásadám, plusovým způsobem. Podřídí-li člověk většinu své činnosti jen vlastním požadavkům, na úkor včely, nemůže počítat s úspěchem. Zatím to ale vypadá, že lenost, hloupost a pýcha u člověka kraluje.

Nový včelařský rok začíná tam, kde končí rok minulý. Mezi koncem končící sezóny a nástupem nového včelařského roku ale není nějaká mezera a nebo dokonce bariéra. Život včelstva probíhá vlastně rytmicky a kontinuálně. Jednotlivé fáze života včelstva se prolínají.

Pravidelně po miliony let se s příchodem jara probouzí nový život také v celé přírodě. Včela jakou součást přírody nemůže být výjimkou. Jakoby viditelně a oficielním způsobem vstupují včely do nové sezony prvým proletem. Tato skutečnost je včelaři považována za jakýsi svátek a tento den by měla mít včelstva výhradně pro sebe.

Vyvářet vosk je možné různě. Další jeho zpracování – vyčištění je možné také jistým způsobem.

Původní matka v plodišti je uzavřena v klícce a včely k ní mají přístup. Nežije ale naplno. Nemá volnost pohybu a ani nemůže klást. Její metabolizmus je omezen, tím je omezena i její produkce feromonu. I snížená produkce feromonu zřejmě ale postačí k pokrytí potřeby včel v plodišti a tím je zabráněno založení matečníků v plodišti. (Jako při vpuštění včelstva do medníku) Nová matka v nástavku nahoře ale žije naplno, má svoje včely i prostor ke kladení. Její metabolizmus zřejmě není narušen a produkcí svého feromonu překonává matku v klícce, když dojde k prokousání papíru.

Oba způsoby mají svoje opodstatnění a v historii byly použity. Dokonce jsme před časem zažili i revoluci, která získala název „Sametová“. Zřejmě proto, že šlo o revoluci, která měla v sobě cosi evolučního (byla kontrolována rozumem) nelétaly při ní třísky, nevznikaly materiální škody a hlavně se obešla bez ztrát na životech.“Sametová“ revoluce tak má zajištěno nezastupitelně místo v historii.

Aerosol je cosi, co nám v boji s parazitem účinně pomáhá. Chemikálie, která se používá v aerosolu, je ale pro člověka velmi jedovatá. Jde tedy i o to, aby při její aplikaci byl obsluhující co nejméně ohrožen.