Jak udělat první jarní prohlídku? (v otevíracím nástavku STAVEBNICE B)

S postupujícím jarem již ale neexistuje žádný důvod k odkládání jarní prohlídky. Čím dříve je včelstvo prohlédnuto a jeho životní prostor zkontrolován a upraven, tím lépe pro včelstvo i včelaře.
Samotná prohlídka je již celkem rutinní záležitostí. Nepoužívám folii, proto je pro sejmutí víka vše přístupné. (Dveře a uteplivka byly odstraněny jako první) Okénko posunu asi o 2 cm dozadu. Pak je již možné, postupně po asi 3 plástech najednou, posunout všechny plásty v plodišti dozadu, k okénku. Tím vznikne dostatečný prostor pro manipulaci s prvým krycím plátem od česna. Není-li tento plast dostatečně zásoben pylem, je dobré jej vyměnit za reservní plást se zásobami a pylem, který nám včely připravily v minulém roce v prázdném medníku při krmení. Vyjmutý plást putuje většinou do vařáku. Mohou být na něm stopy po plísni, (dole u loužky) ale hlavně byl v úlu při fumigaci a proto se nehodí do medníku.
Druhý plást od česna má většinou malé množství zásob a je při časné prohlídce ještě bez plodu. Nic nebrání jeho výměně je-li ji potřeba realizovat. Další 2 – 3 plásty jsou již za plodovány. Vyjmeme-li druhý plást, pak na jeho místo dáme prvý plást bez plodu, který je za plodem – původně pátý nebo šestý.
Všeobecně platí zásada, že tato prvá prohlídka slouží k vyrovnání zásob pro jarní rozvoj. Je-li zásob málo, pak lze plásty s malým množstvím zásob vyměnit za reservní plásty získané v minulém roce. V opačném případě lze zásoby snížit rovněž výměnou plástu. Včelstvu ponechávám jen tolik plástu, které obsedá. Zúžit životní prostor včelstva není problém. V rámci tepelného hospodaření a tím jarního rozvoje je to doslova žádoucí.
Plásty, které byly vyjmuty a zaslouží si vyvaření, stačí odvíčkovat (většinou zbytky) a zasunout je do podmetu po mezernících (vpředu) a vzadu je podložit dřívkem. Včely tyto zbytky zásob vyberou a těmto plástům pak nic nebrání v cestě do vařáku.
Znovu bych chtěl zdůraznit, že pyl nepatří do vařáku a jestliže si při podzimním krmení připravíme dostatek zásobních plástů s pylem, je to opravdová pomoc včelstvům pro jarní rozvoj. Každý z nás včelařů si samozřejmě všimnul, jak včely na jaře usilovně shánějí pyl, jednotlivé včely riskují i život aby donesly to, bez čehož není možný rozvoj včelstva. Je opravdu škoda každé buňky pylu, která nemůže splnit to, pro co byla vytvořena. Zákon čtyřiceti dnů samozřejmě stále platí, i když se o něm v poslední době mnoho nemluví.
Chce-li kdokoliv z lidí provozovat nějakou činnost, nezbývá mu, než aby zavčas vstal z postele a začal se věnovat činnosti, která bude směřovat k jistému cíli. Všichni můžeme vzít „jed na to“ jak opravdu záleží na tom, kdy včelstvo (tak jako kdokoli z nás) „vstane z postele“ a začne se plně věnovat svému rozvoji opustí zimní chomáč. Prvá jarní prohlídka má včelstvu usnadnit start do života.
Med mohou donést pouze včely, které se narodí ve správnou dobu i na správném místě. Kvanta plodu v červnu již většinou nic neřeší. Nedomyšlené úvahy o silných včelstvech, které bylo možné číst před lety v časopisu Včelařství v souvislosti s Langstrotem se ukázaly jako opravu nedomyšlené. Rovněž doporučení zkrmování 25 a nebo dokonce 30 kg cukru na včelstvo byly naprosto minusovou záležitostí a nevedly také nikam.
Žijeme v době digitální – ať chceme, nebo nechceme. Není-li cokoliv podloženo číslem, pak jakoby to neexistovala. Každý z nás si může vyhodnotit úspěšnost svého včelaření úplně jednoduše. Zjistí-li si poměr mezi investovaným cukrem a vytočeným medem a dosahuje poměru alespoň 1:4 kg. Vyjde-li nám že druhá číslice je šestka, tím lépe.

Tak trochu se omlouvám za poslední odstavec. O poměru mezi investovaným cukrem a vytočeným medem jsem už v minulosti něco napsal. Přesto bych chtěl zdůraznit, že toto sdělení myslím úplně vážně