Vstává včelstvo z postele?

Když už člověk žije a ráno se probudí, pak za normálních okolností je  jeho první starostí aby vstal z postele. Bez tohoto samozřejmého  úkonu nemůže provozovat žádnou činnost, jít do zaměstnání a věnovat se jakýmkoli prospěšným i zajímavým činnostem. 
Obrazně řečeno – pro včelstvo je oním vstáváním z postele vlastně opuštění zimního chomáče a zahájení činností směřujících do budoucnosti. V zimním chomáči jsou životní projevy utlumeny na nejnižší možnou míru přesto, že nejde o klasický zimní spánek jako třeba u medvěda. Po zimním slunovratu matka sice začne opatrně klást, ale plodování v rámci zimního chomáče je ale  velmi omezené. K intenzivnímu plodování  může dojít až tenkrát, když včelstvo zvládne prostor ve kterém se nachází a opustí zimní chomáč. Teprve po tomto „vstání  z postele“ může začít žít včelstvo naplno a intenzivně se rozvíjet v rámci dalších možností které nabízí příroda.
Naši předkové popsali dost papíru o tom jak včelám usnadnit a tím urychlit jarní rozvoj. Bylo to  „komorování“ včelstev. Včelstvo bylo zúženo, to znamená, že mu byly ponechány jen plásty, které skutečně obsedalo a ostatní plásty byly umístěny do komory za přepážkou. Přepážka oddělovala zúžené včelstvo od komory s plásty se zásobami a pro tyto zásoby si včely chodily otvorem v této přepážce. Včelstvo prostor před přepážkou ovládalo, nemuselo se uchylovat do zimního chomáče a mohlo se rozvíjet.  Tenkrát se dokonce tvrdilo že „nakomorovaná“ středně silná včelstva jsou schopna se vyrovnat v rozvoji silným včelstvům. Na tom opravdu něco je a je škoda, že se na tuto skutečnost jaksi zapomnělo.
Tak, jako existuje Krabí mlhovina jako důkaz o pravdivosti teorie o „Vesmírném třesku“ tak existuje  důkaz, že opuštění zimního chomáče a zvládnutí prostoru včelstvem jakékoli velikosti přispívá k rychlejšímu jarnímu rozvoji.
Každý rok si zazimuji nějakou rezervní matku a to tím způsobem, že nástavek na 9 rámků rozdělím přepážkou a do nástavku dám 2 oddělky na studenou stavbu každý se čtyřmi  rámky (stavebnice A). Pravidelně každé jaro nějaký oddělek zbude, není jej potřeba k záchraně některého včelstva ani k výměně matky. Abych tyto oddělky vlastně násilně spojoval s některým včelstvem, nepovažuji za šťastné. Oddělky jsou v úlech stavebnicových a tak není problém je nechat žít, ať sami dokáží co dovedou. Někdo možná namítne – vždyť to jsou slaboši!  Nesouhlasím. Samozřejmě, že prvé vytáčení je takové jaké je a tyto oddělky se nemohou měřit s ostatními včelstvy. Vždyť takový oddělek byl v zimě jen na čtyřech rámcích a ta trocha cukru kterou byl nakrmen je zanedbatelná. Proto musí takový oddělek dostat poměrně brzo na jaře plást se zásobami aby měl z čeho žít. Se „vstáním z postele“ ale tyto oddělky problém nemají vzájemně se zahřívají. Jakmile mají plod na třech rámcích je potřeba dát jeden oddělek do jiného úlu. Vzhledem k tomu, že odebraný oddělek ztratí zalétané včely, je potřeba tomuto oddělku pomoci tím, že mu je odebrán plást otevřeného plodu a nahrazen starším plodem z oddělku, který na původním místě zůstal. Přemístěný oddělek potřebuje také vodu. Přemístěný oddělek lze posílit plodem i později. V zásadě jde o to, aby matky v obou oddělcích mohly plně klást. S úplnou pravidelností včelstva vzniká z oddělků září při druhém vytáčení – pokud se nějaké koná.
Je dost zarážející jak si lidé libují v extrémech, jak něco zavrhují a nebo něco nelogicky prosazují. Komorování včelstev se osvědčilo, protože byla v principu správné. Člověk se „trefil do noty“ potřebám včelstva. Je škoda, že si na něj hlavně na princip  na kterém stálo jaksi zapomnělo.
Již mnoho let je některými včelaři propagován nízkonástavkový neuteplený úl. Je zdůrazňována jeho „světovost“. Pravdou asi je, že nejvíce včelstev ne světě je v Langstrotu, to ale není důkaz o jeho světovosti. Langstrot je jenom úl, který se nějakým způsobem rozšířil po světě, ale jeho zdůvodnění jako nejlepšího příbytku pro včely pokulhává. Pan Langstrot měl tenkrát před mnoha lety když použil vyřazenou bednu na přepravu ryb štěstí v tom, že ona bedna poskytla prostor pro 10 rámků. Těch 10 rámků má svoji logiku. Svoji logiku má také to, že včela má od Pánaboha schopnost v dobrých snůškových podmínkách pracovat „do úmoru“ a tím vlastně eliminovat nástrahy které ji připravil člověk. Když se na neuteplené nízké nástavky podívám z větrných kopečků na Českomoravské vysočině nejeví se mi Langstrot jako „světový“ ale jeví se mi spíše jako „bedna na Kunerol“. Stálé zdůrazňování silných včelstev je taky hodně podezřelé. Jsem přesvědčen o tom, že výkřiky o světovosti o silných včelstvech – prostě vyžívání se v extrémech našemu včelaření neprospívá. Chce-li kdokoli postoupit kupředu v jakékoli  sféře lidské činnosti je potřeba, aby postupoval uvážlivě a evolučním způsobem. Silná slova a výkřiky o světovosti nic neřeší. Rovněž tak pohrdání tím co naši předkové vytvořili a jež bylo v principu správné je nezodpovědnost.
Znovu opakuji – včela má od Pánaboha schopnost  vypořádat se s různými nástrahami, které si na ni vymyslel člověk. Když ji ale dáme možnost aby mohla zavčas a pohodlně „vstát z postele“ do příjemného prostředí, pak se nám odvděčí. Čtyřrámkové oddělky s rezervními matkami v uteplených úlech jsou toho důkazem.