Úl uteplený, nebo neuteplený? (co všechno jsou včely schopny vydržet)

Hned v úvodu je nutno přiznat, že včely jsou schopny překonat různá úskalí a přežít. Příroda je naučila za ty miliony let reagovat tak, aby si svůj život dokázaly uchránit. Včelstvo na zimu počet svých jedinců snižuje a shlukuje se do chumáče, aby ušetřilo co nejvíce tepelné energie a svůj okolní prostor téměř nevytápí. Toto je pravda, ale na této skutečnosti nelze postavit úspěšnost včelaření. Tím automaticky zaniká možnost úspěšného včelaření v úlech neuteplených a dokonce polorámkových. Je s podivem, že ještě dnes se v našich zeměpisných šířkách hovoří o Langstrotu. Již jednou jsem napsal, že při pohledu z větrných kopečků Československé vysočiny mi Langstrot připomíná spíše „bednu na Kunerol.“

Zvláštní kapitolou je strop úlu. Nevím kdo a kdy dělal pokusy s úly uteplenými a neuteplenými, ale pokud nepochopil a nedocenil důležitost izolace stropu nemohl dojít k přesným výsledkům. Neprodyšný strop z 10 cm polystyrenu považuji za dostatečnou tepelnou ochranu.
Co je to úl uteplený a neuteplený? Mají včelaři v této záležitosti jasno? Úl neuteplený je celkem jasná záležitost. Je vyroben z coulových prken, někdy je použito prken silnějších, což však není zásadní faktor.
Na úl uteplený však již není názor jednotný a jasný. Za uteplený úl nelze rozhodně považovat úl, jehož stěny jsou obity zevnitř i zvenčí prkénky silnými 1 centimetr a mezi nimi jsou 2 centimetry polystyrénu. Hobrák také není žádné „terno“. Po čtyřiceti letech zkušeností považuji za dostatečnou izolaci úlovou stěnu, která je izolována pěti centimetry polystyrenu a obita z obou stran šest milimetrů silnými prkénky.Šest milimetrů bohatě stačí. Ještě po čtyřiceti letech jsou nástavky provozuschopné.
Není pravda,že „Úl med nepotí“. Včela je vlastně půl roku odkázána na svoje obydlí, na úl. Má-li se na jaře začít zavčas rozvíjet, nemůže se spoléhat na svůj vlastní chomáč který si dokáže vytvořit, ale musí mít tepelnou ochranu, kterou ji poskytne úl. A v tom je právě „jádro pudla.“
Má-li se včelstvo na jaře začít úspěšně rozvíjet, pak je třeba, aby zvládlo svůj životní prostor. “Vstalo z postele“, to znamená, aby opustilo zimní chomáč a v tepelně zvládnutém prostoru začalo žít. Optimální životní prostor nemá 12 rámků a šířku rámku 45 cm. Obojí je extrém!
Kolik se jen před možná 50 lety popsalo papíru na téma plochy stropu. Od jisté doby na toto téma nebyla napsána ani řádka. Jde ale o záležitost zásadní.
Strop je nejexponovanější část úlu, která ovlivňuje tepelné ztráty. Osobně považuji za nejlepší řešení (a mám to vyzkoušené) nástavek na rámek 37 x 30 cm a 10 rámků v tomto nástavku. Nástavek na 11 rámků 39 cm široký má již svoje úskalí

Plocha stropu 10 rámků - 38,5 x 38,5 = 14,82 dm2
Plocha stropu 11 rámků – 40,5 x 40,5 = 16,40 dm2

Plocha stropu pro 11 rámků 39 cm širokých je o 1,5 dm2 větší než plocha stropu pro 10 rámků 37cm širokých. Rozdíl mezi stropem pro 10 rámků a 11 rámků je tedy 10 % plochy,což je rozdíl, který již cosi ovlivňuje. Netroufám si tvrdit, že i rozdíl v tepelném hospodaření je také 10 %. V době jarního rozvoje ale jde o rozdíl který není zanedbatelný. Strop je cosi posvátného, nedotknutelného a nesmějí v něm býti žádné otvory, které by narušovaly jeho celistvost!!
Kolik se již popsalo papíru, zda má být stěna úlu prodyšná nebo neprodyšná. Když se začal používat polystyren, mnoho včelařů jej odsoudilo. V úlech prý je extrémně vlhko. Při psaní těchto řádků sedím u stolu v kuchyni a je mi jedno jakým způsobem se do této místnosti dostává čerstvý vzduch. Není mi ale jedno jaká je kvalita tohoto vzduchu a jeho teplota. Včely jsou na tom asi podobně. Když ale byl v sousedním objektu ustájen skot a nebo koně, věděli jsme že v našem životním prostoru nejsme sami.
Příroda nevymýšlí pro jednotlivé druhy živočichů nějaké zvláštní životní pochody. Všichni víme, že živočichové vdechují kyslík a vydechují kysličník uhličitý a u rostlin je to obráceně.