Tajemství záložního plástu?

V literatuře se většinou dočteme jen samou chválu na reservní plást s medem. Je-li v něm i určitá zásoba pylu, tím lépe. Hlavně při jarním rozvoji má takovýto plást svoje nezastupitelné místo.

Kde si ale pořídit dostatečné množství těchto plástů v požadované kvalitě? Opravdu to není problém a tato metoda již dlouhodobě patří k používanému způsobu, kterou si pořizuji reservní plásty pro jarní rozvoj na našem včelínu.

Celá desetiletí již včelařím ve „Stavebnici B“ – přesně čtvercová na 10 rámků 37 x 30 cm. Plodištní nástavek je otevírací, má otáčecí dveře. Jsou-li uteplivkou dovnitř je na 10 rámků. Otočí-li se dveřma uteplivkou ven, pak se do tohoto otevíracího nástavku vejde 11 rámků (Stavební rámek). Součástí otevíracího nástavku je samozřejmě i okénko pro obsluhu st. rámku. Otevírací nástavek lze obsluhovat i jako Budečák.

Při vpouštění včelstva „do medníku“ a při převěšování plodu nahoru, se do medníku dostává někdy i dost pylu. Tento pyl je ale nutné ZACHRÁNIT a to docela jednoduchým způsobem. Nikdy jsem netvrdil, že před každou buňkou pylu je nutné smeknout. Pokud ale v převěšených plástech určité množství pylu je, pak je samozřejmé, že tento pyl musíme využít. Pyl je prokazatelně poklad, kterým se nesmí plýtvat.

Ve všech plástech, ve kterých je nezanedbatelné množství pylu je nutno tyto plásty dále použít a to v rámci systému.

Nejsem přítelem neuteplených polorámků a zimování ve zbytečném množství nástavků s očky, ale v prostoru, který je dobře a jednoduše větratelný. Proto pro přezimování používám jen jeden UTEPLENÝ nástavek, samozřejmě čtvercový (v půdorysu) na 10 rámků 37 x 30 cm. Ze zkušenosti vím, že pro usazení 1 kg roje se používají 3 rámky na 1 kg včel! (39 x 24) Odložme fantasmagorické názory na váhu zimujícího včelstva a snažme se o objektivitu, v rámci skutečnosti na celém včelínu, nebo včelnici. Samozřejmě, že pro přezimování včelstva neobstojí 1 nástavek na rámek 39 x 24 cm.

Kdybych se měl dnes rozhodovat pro úlovy SYSTÉM, pak bych zřejmě zkusil „Stavebnici C“ na rámek 40,5 x 30 cm. Po vlastně celoživotních zkušenostech mne tento rámek zajímá. Zanechme ale úvahy o rámku, tyto řádky mají řešit něco jiného.

Včelařím ve Stavebnici B, která má jedno zadem otevírací plodiště a 3 neotevírací nástavky, které nemají očka – jsou zbytečná. Z velkého letního prostoru, celkem 4 nástavky + stavební rámek (41 rámků) je potřeba se vrátit EVOLUČNÍM způsobem do 1 otevíracího nástavku. Při druhém medobraní je možné už u většiny včelstev ubrat 1 nástavek, zjednoduší to další práci. Při posledním medobraní (třetím) již likvidujeme medníky jako takové.

Na otevíracím plodišti ale zůstane JEDEN PRÁZNÝ NÁSTAVEK.

Tento prázdný nástavek slouží jako prostor, do kterého si sednou včely, aby nemusely „vylehovat“ venku. Tento prázdný nástavek jde využit i jinak. Jako prvý plást u přední stěny přijde plást s pylem (nebo 2) a za ně přijdou 2 nebo 3 prázdné rámky – jako stavební rámky. Celý tento nástavek je ale jinak prázdný. Při krmení včelstva na zimu však většina včelstev staví. Možnost stavět mají právě v oněch prázdných rámcích a nemohou stavět na stropě, což by byla chyba.

Samozřejmě, že před umístěním prázdného nástavku na otevírací plodiště je nutné plodiště zkontrolovat a odebrat každou nezakladenou mezistěnu, který by fungovala jako velice mínusový faktor. Spoléhat se, že matka se ještě nezakladené mezistěny ujme, již vlastně nepřichází úvahu. V nezakladené mezistěně bývá většinou i dost pylu a tak k využití tohoto plástu je lépe tento plást dát do prázdného nástavku jako druhý. Včely tento plást využijí pro uložení zásob i jejich zavíčkování. Včelař pak tento plást na jaře použije jako reservní, čímž dojde i k využití právě již zmíněného pylu.

Je zajímavé, že včelstvo při podzimním krmení ukládá do plástů v prvém nástavku sladinu přednostně a teprve po naplnění těchto plástů se věnuje plástům v otevíracím nástavku. Do vystavěné trubčiny včely samozřejmě také ukládají podávaný cukr, což se může jevit jako nežádoucí skutečnost. Tato sladina je však již opracována a proto ji používám až po nakrmení, pro doplnění zbytku zásob u některých včelstev. Trubčinu zasunu do podmetu vodorovně po mezernících a vzadu ji podložím špalíčkem, aby byla i zespodu přístupná.

Již řadu let mi různí „odborníci“ vyčítají, že zimování v jednom nástavku je špatné. Proč?! Znovu prohlašuji, že dostat včelstvo před zimou do jednoho nástavku, je třeba EVOLUČNÍM způsobem, nenásilně. Někteří včelaři říkají, že větší množství plástů nechávají včelstvu z toho důvodu, aby se prý o plásty nemuseli starat – ať prý se včely postarají samy. Čím větší počet nástavků má včelstvo přes zimu, tím větší počet nástavků se opotřebovává. To není zanedbatelná skutečnost.

Při jakékoli lidské činnosti je samozřejmě důležité, aby se člověk neutápěl v jednotlivostech až malichernostech a snažil se zajistit i ony zdánlivé maličkosti, které musí zapadat do sebe, čímž se dosáhne toho, aby se neplýtvalo pylem, zimovalo možná v optimálním prostoru a i snížilo opotřebení jednotlivých částí úlu. Součinností zdánlivých maličkosti se dostaneme vlastně na vyšší princip a zajistíme si reservní plásty pro jarní rozvoj.

Nikde není psáno, aby veškeré zásoby byly od podzimu v úlu. Tím, že určité množství zásob počká přes zimu do jarních měsíců v „komínu“ z nástavků je zřejmě plusová záležitost. Zásoby v zimních měsících v úlovém prostoru fungují v zásadě jen jako „tepelný setrvačník“ Do procesu přezimování ve skutečnosti nevstupují, pravděpodobně v nadbytečném množství působí i negativně.

Použití „reservních plástů“ na jaře je snad až primitivní. Plásty zásadně neodvíčkovávám a použiji tak, že sundám víko, odsunu okénko á o 1,5 cm dozadu, pak veškeré plásty posunu dozadu a vyjmu prvý krycí plást od přední stěny. Není-li tento plást podle mých představ a zásoby pylu jsou zanedbatelné, pak tento plást nahradím plástem z komínu z nastavků.

Je-li prvý krycí plást bez chyby a přesto je potřeba zvýšit stav zásob, pak odeberu nejtmavší plást, který je bez plodu a má i malé množství zásob. Odebrané plásty odvíčkuji a vložím je do podmetu a podložím již zmíněným špalíčkem, aby včely měly přístup na spodní stranu plástu. Po vyčištění je vyjmu a roztřídím, pro další použití a vyvaření.

Při výměně prvého – krycího plástu se nic neupravuje. Při doplnění dalšího plástu se plásty jenom dorazí a nový plást přijde vždy za okénko – NEODVÍČKOVANÝ

Pro 23 včelstev mám 32 plástů reservních, ve 4 nástavkách. Pod nástavky je síto a nahoře je síto rovněž. V letošním roce byl průměrný výnos na zazimovanou matku 103 kg. Tohoto výsledku bylo dosaženo již potřetí za dobu mého včelaření.