12.12.2016 07:43
počet zobrazení: 824

Na co máme Výzkumný ústav včelařský a Racionalizační komisi? (a nejen to)

V souvislosti s nadpisem je ještě nutno dodat, že jsme měli ještě i komisi pro vzdělávání! Potřebnost a důležitost této komise jsem nikdy nepochopil. Dnes již neexistuje a to je dobře.
Úmyslně jsem vzal rozbor této situace jakoby od konce – pro zjednodušení. Kdybych vzal hodnocení od roku 1948 (asi), pak by se situace mohla jevit nepřehlednou. Hodnocení kratšího období by k pochopení postojů i skutečností a hlavně PRAVDY mělo stačit.

Na mém včelíně nemám nic, co by mělo svůj prvopočátek ve Výzkumném ústavu. Když jsem chtěl pokročit dál, nezbylo mi, než rozpohybovat vlastní mozkové závity a vlastníma rukama to vyrobit. Příklad: Když Ing. Kamler předváděl na své přednášce (v HB), Hobrák, na našem včelíně již byla v plném provozu Stavebnice A. Byla na 9 rámků (čtvercová). K obití rámků byla použita prkénka silná 6 mm, s půlfalcem. Byla vystavena v Pardubicích na Prvé mezinárodní včelařské konferenci zlepšovatelů a vynálezců (snad jsem to nepopletl) Tehdy ale plně axceloval Jindřich Boháč se svými silnými a ještě silnějšími včelstvy – nějaká Stavebnice A lidi nezajímala.

Naprosto stejné bedýnky byly vystaveny i na Živitelce v Českých Budějovicích v roce 1979. Doklad z této výstavy (fotografie i několik řádků) je ve Včelařství ke konci roku 1979.

Nástupem Kraňky ale vznikla úplně nová situace. Áčko se ukázala jako malé. Nastoupila proto Stavebnice B, je na 10 rámků 37 x 30 a je jinak naprosto shodná s Áčkem, má proto i otevírací plodištní nástavek, s plným přístupem ke st. rámku. Kdyby mně byl tenkrát v roce 1970 někdo říkal, že budu včelařit na 41 rámcích 37 x 30, tak bych tomu nevěřil. Včelstva ale tento prostor zvládají a ve čtvrtém nástavku normálně staví.

Když vlastně Stavebnici A (díky Kraňce) „došel dech“ ani mne nenapadlo pošilhávat po K 39. Bylo naprosto jasné, že „systém“ funguje a Áčko je jenom malé. Tím více mne tenkrát mrzelo, že když jsem chtěl včelaře v Havlíčkově Brodě seznámit se zásadami Stavebnice, jeden včelař vystoupil a prohlásil: „Jak si to ten Jaroš představuje – zabít celou schůzi“!

Nikdo z nás nežije ve vzduchoprázdnu a nemůžeme se zajímat o jedinou záležitost. Máme svoji práci, svoje povinnosti i směrem ke své rodině. Nikdo z nás také není schopen stále s něčím bojovat. S různými podrazy, pomluvami a s tím horším, co je v některých lidech. Nelze jenom bojovat, třeba i v zájmu PRAVDY s různými podpásovkami. Jde i psychické zdraví.

Celkem jsem se zúčastnil 5 ti výstav – celostátních.
    1977 – Pardubice - Stavebnice A, Oplozovací baterie
    1979 – Živitelka – Stavebnice A, Oplozovací baterie
    2002 – Praha – Stavebnice B, Oplozovací baterie, Centrální napaječka
    2006 – Praha – Stavebnice, B, Oplozovací baterie, Centrální napáječka
    2010 – Ostrava – ŽIRAFA, Manipulační vozík jako součást ŽIRAFY, nástavky Stavebnice B pro předvádění Žirafy, Oplozovací baterie–nepřihlášena

Ani na jedné z těchto výstav se nedostal můj exponát na oceněné místo! Ani Žirafa se neobjevila jako oceněný exponát! Byla pouze na seznamu zúčastněních!! Mám pocit, že exponáty na předešlých výstavách nebyly ani na seznamu zúčastněných.

Lidé, kteří přicházeli v Ostravě a uviděli Žirafu, často prohlašovali, že něco podobného ještě neviděli a že je to nejlepší exponát v Ostravě. Tito  lidé nemohli být něčím ovlivněni, ovlivnit je mohla pouze samotná Žirafa. Když jsem ale šel dohodnout s Ing. Kamlerem můj odjezd, tak mne pouze energicky vyhodil! Jinak se ona gesta ani pochopit nedala. V sále v tu dobu bylo asi 14 lidí, na obrazovce byl celkem nekvalitní obraz a zvuk byl podobný obrazu. Někdo se tam snažil hovořit do mikrofonu.

Při odchodu jsem potkal Pana Hantáka a tak jsem se pouze, a asi i bezelstně zeptal, co si myslí o Žirafě. Dělal však, že neví, o čem hovořím, tak jsem otázku přeformuloval. Odpověď pak byla blesková: „To já nemohu potřebovat“!! To je citát! Téměř prázdný přednáškový sál jsem proto spěšně opustil. Myšlenka, že bych mohly chytit ještě něco „do třetice“ mne již děsila.

Od výstavy v Ostravě už uplynulo víc jak 6 roků a k žádnému pokroku ve zvedání nástavků nedošlo. To něco málo již bylo k vidění na stránkách časopisu Včelařství, jde spíše odstrašující případ. Vedle Žirafy tyto „nárychtunky“ nelze ani postavit. Konkurenti Žirafy jsou bez vtipu, nemotorní a komplikovaní. Proč mne s Žirafou více jak před šesti lety Ing. Kamler vyhodil? Perfektně fungující Žirafa tolik vadí??! Žirafa má za sebou pravděpodobně 10 sezon. Poprvé jsem ji představil na „semináři“ v říjnu 2006 v Nasavrkách a v březnu 2008 ve Skalském dvoře. To není krátká doba.    

Před mnoha lety stavila ZO Ždár nad Sázavou nějaké „kulaté výročí“, a proto mne tehdejší předseda ZO St. Černý požádal o spolupráci a zároveň mne pozval na zmíněnou akci. Na tuto akci byl pozván i Ing. Titěra, aby promluvil o včelách. Využil jsem této skutečnosti a pokusil se pozvat Ing. Titěru na návštěvu mého včelína.

Vzhledem k tomu, že Věžnice je nedaleko dálnice a na trase ze Žďáru, se situace zdála velmi jednoduchá. Zdálo se mi, že tato nabídka (v dobré víře) nezpůsobí nějaké potíže. Byl jsem ale celkem tvrdě poučen, že nějaká návštěva nepřichází v úvahu. Samozřejmě, že žádný nemá povinnost každému a ve všem vyhovět. Způsob, jakým bylo reagováno, mi nějak nesedl. Domníval jsem se, že plusová nálada netrvá stále a že každý může mít slabší chvilku. Kdyby ale Ing. Titěra přišel na včelín, který je atypický, pak by právě atypičnost mohla cosi sehrát. K návštěvě včelína ale nedošlo. Zřejmě asi „agitace“ průvodce sehrála své. Nikdy jsem se s Ing. Titěrou nesetkal, přesto ale z jeho chování bylo zřejmé, že je „informován“.

K dalšímu kontaktu s Ing. Titěrou došlo 28.9.2013 v Havlíčkově Brodě. Dalo se předpokládat, že za tu celkem dlouhou dobu mohlo dojít k pozitivnímu vývoji. Informátor z Havl. Brodu byl ale asi „výkonnější“ a více zaujatý, než ten ze Žďáru. Již v průběhu návštěvy bylo zřejmé, že tato návštěva je zbytečná a nic kladného nepřinese a že se neměla vůbec odehrát. Třeba na otázku Ing. Titěry, zda může na mém včelíně fotografovat, byla moje odpověď: „Dobří lidé mohou všechno“. To byla ale naivita. Focení jsem neměl dovolit.

Každý člověk by zřejmě měl zodpovědně zajištovat to, co má a v popisu práce. Jakákoli činnost z pozice vlastní pýchy je nežádoucí. Již po několik let jsem zván do Nasavrk na „Seminář“ Pozvánka má svůj původ v mé evidenci na seznamu „Přednášejících odborníků“ K úrovni školení mám zásadní výhrady. Na 15.10.2016 bylo pozváno přes 80 lidí. Skutečnost ale byla poloviční. Čím to asi je? Domnívám se, že když se lidé sejdou, měli by si popovídat o čemkoli. Přece nemůže být výsadou dvou lidí, aby celou sobotu vlastně blokovali svými průpovídkami a ostatním nedali rovnocennou možnost se vyjádřit. Zasáhnout do diskuze je velký problém.

Dějí se ale horší věci. Nakonec jsem se přece jenom trochu v „diskuzi“ zachytil a pokusil se seznámit přítomné s „Vteřinovým krmítkem“ Toto krmítko je velmi jednoduché, jednodušší snad ani být nemůže. Název Vteřinové krmítko vznikl proto, že jeho montáž i vyjmutí z úlu trvá opravdu několik vteřin, bez použití kouře. Při jeho plnění je vyloučen styk se včelami. Je plechové á 3 litry a jako plovák slouží keramzit, síto nebo dřevěný plovák. Plní se trychtýřem a otvorem ve víku. Není v PODMETU!!

Ing. Kamler ale suverénně prohlásil, že na toto krmítko „DOJEDU“ snad prý z hygienických důvodů! Toto krmítko již používám hodně let a na žádné „DOJETÍ“ to rozhodně nevypadá. Světový trend prý je někde jinde?! Kde?

Krmítko se vkládá do dna a lícuje s okénkem v prvém (otevíracím) nástavku. Ani milimetr nezasahuje pod rámky, proto nemůže být znečišťováno čímkoli, protože je celé přikryto již zmíněním prkénkem!!

Prý nejlepším krmítkem je krabicové krmítko, které prý si nechá vyrobit panem Kolomým. Bude se prý vkládat místo dvou plástů a prý při krmení včelař nepřijde do styku se včelami?!

Co je tohle za nesmysl?! Jak může někdo něco takového říci? Znovu zdůrazňuji: Vteřinové krmítko lze vložit kdykoli BEZ KOUŘE a většina krmítka je vlastně MIMO ÚL. Proč bych na toto krmítko DOJEL??

Každý ať si celou situaci vyhodnotí sám!

Popis Vteřinového krmítka byl poslán 2.3.2015 do redakce časopisu Včelařství. S šéfredaktorem časopisu Mgr. Karochem jsem několikrát hovořil a ten mi před svým odchodem řekl, že článek je „zredigován“ a leží na stole i s fotografiemi, připraven k otisknutí. Na stole měl být i dopis pro jeho nástupce (paní Ingrová) Pan Dr. Kolář tuším, že v dubnu 2016 zorganizoval „hledačku“ a žádný článek se nenašel. Kam se onen článek poděl? Komu vadil? Někdo jej ukradl? Nebo se snad vypařil?! V redakci prokazatelně byl od 2.3.2015!

Snad ještě jedna připomínka.
V Nasavrkách mělo být 15.10.2016 přes 80 lidí, byla jich jen asi polovina. Celé osazenstvo Nasavrk ale muselo být kompletní, včetně kuchyně. Plakat nad rozlitým mlékem, nebo vyhrožovat nezúčastněným sankcemi? Bojím se, abych nebyl mezi nezúčastněnými příště také. Pravda, která je skryta ve výše psaných řádcích je jen částí toho negativního, jež jsem zažil. Případného čtenáře těchto řádku nechci otravovat dalšími nechutnostmi a popisem nepadání, které jsem i v Nasavrkách na „seminářích“ protrpěl. O včelařích se kdysi říkalo, že jsou to slušní lidé. Kam se to podělo?

Truhlářská výroba Tepeza spol. s r. o. Roudnice nad Labem již jistou dobu inzeruje otevírací nástavek (prý novinku) Tato „novinka“ již na mém včelíně slouží od roku 1970. Bylo by zajímavé vědět, jak se tato „novinka“ do Roudnice dostala.

V nadpisu tohoto článku je otázka. Na tuto otázku ať si každý čtenář těchto řádku pravdivě a zodpovědně odpoví sám. „Všechno souvisí se vším“. Některé věty jako když s nadpisem nekorespondují. Se zásadní poučkou ale ano.

Dovětek: Vezmu-li 6 roků jako takových, pak to není krátká doba. Za 6 let se Adolf Hitler stihnul vrátit od Stalingradu – ostatní mu samozřejmě s chutí a vervou pomáhali. Obrovské armádní sbory v obrovských operacích jej doprovázely, až do Berlína. Samozřejmě, že na to doplatila nejen německá města. Za tu dobu se změnilo mnoho věcí, také i samotný svět! A včelařina? Přibylo otazníků. Kdy konečně nebude PÝCHY?
 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2019 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 32, celkem 47424 od 1.7.2010