Může včelstvo chovat plod v prostoru, který tepelně neovládá?

V našich zeměpisných šířkách je možné dokonce tvrdit, že propagované neuteplené polorámky jsou naprosté MÍNUS. Prupovídky o studeném zimovaní jsou vlastně podvod. Povinností úspěšného včelaře je zajistit plusové hodnoty směrem k tepelnému hospodaření včelstva i k zajištění optimálního rozměru rámku. Polorámek a ani rámek 39 x 24 optimální hodnoty nezajištují.

Ať chceme, nebo nechceme, žijeme dnes v době digitální. Přeloženo do češtiny to taky znamená, že co nelze doložit číselným způsobem, jakoby neexistovalo.

Příklad – při použití polorámku se v nástavku nachází mnoho dřeva na úkor plástové plochy. Samozřejmě, že celá záležitost by se dala vyjádřit procenticky. Je to ale zbytečné, skutečnost je vidět na první pohled!
A rámek 39 x 24? Na jednom nástavku se zimovat nedá. Ve dvou nástavích to ale také dobře nejde. Kolik včelstev se nedočkalo jara jen proto, že si jednou sedlo do horního nástavku a včelstvu došly zásoby a uhynulo hladem. Jindy si ale včelstvo sedlo do spodního nástavku a dopadlo to stejně!

V obou případech je zde zásadní nedostatek:

Někdy:
-      Mezera mezi plástem a spodní loučkou

Vždy:
-      Spodní loučka
-      Mezera mezi spodní a horní loučkou
-      Horní loučka
-      Až 5 cm „mrtvého“ prostoru, kde včely nemohou chovat plod

Aby včely mohly chovat plod, musí mít zajištěny zásadní skutečnosti. Je to v prvé řadě plást ve správné kvalitě a ve vhodném prostředí, které včelstvo „tepelně“ ovládá. V prostředí, kde překážejí loučky, nikdy plod nebude. Nad tímto prostorem „mávnout rukou“ samozřejmě lze, nikdy to ale nebude bez negativních následků.
Není náhodou, že včelstvo začíná chovat nový plod již při „zimním slunovratu“. Jde samozřejmě o zásadní skutečnost, která popírá a odporuje řečem o „studeném zimování“. Včelstvo se potřebuje zavčas, to znamená s předstihem rozvinout, v dubnu to již nedohoní. Včely, které vzniknou, z toho nejranějšího plodu jsou schopny samozřejmě spolupracovat na výchově dalšího plodu. Předpokladem zdárného plodování jsou samozřejmě zásoby glycidů a pylu. Dobře uteplený úl je rovněž nezastupitelnou podmínkou. Někdy je možné již ke konci února zapojit „Centrální napáječku“

Teorie o tom, že voda, která se srazí na folii na stropě je plusová záležitost je zřejmě zcestná. Byl jsem pravděpodobně jedním z prvých včelařů, kteří používali na strůpek celuloid ze snímku z nemocničního rentgenu (po umytí emulzí) Nástupem ale „Stavebnice A“ používání celuloidu v roce 1970 skončilo a nikdy se mi po této zbytečnosti NESTÝSKALO. Domnívám se, že oněch pár kapek na dnešní folii je zřejmě z kategorie úplně zbytečných – mínusová záležitost. Za oněch 47 let (31 + 16) se mi po folii opravdu nikdy nestýskalo a nevidím důvod se k ní vracet. Dobře uteplené neprodyšné víko má rozhodně svoje kouzlo (zimování „ve Zvonu“).

Výše psané řádky jsou důkazem o tom, že život včelstva nestojí na nějakých pomyslných fikcích, nebo subjektivních představách. Dokonce tvrzení o „světovosti“ Langstrotu neobstojí. Je docela možné, že se z Langstrota získává nejvíce medu na světě, ale o čem to vypovídá?

Lidé celkem bezmyšlenkovitě cosi kopírovali a zřejmě jim vyhovovala váha nástavku v rámci manipulace. Langstrot se nikdy nepotkal s nějakou hlubší myšlenkou. Od samotného prvopočátku jde o primitivní záležitost. PRIMITIVITA PŘEŽÍVÁ DO DNEŠNÍCH DNŮ!

Žánrové obrázky na titulní straně časopisu VČELAŘSTVÍ, kde je „štos“ neuteplených polorámků zapadlých sněhem vydáván za zimní idylku je ve skutečnosti „odstrašující případ“. Jak se v této sestavě děla fumigace, je pro mne záhadou.

Když jsem na tuto skutečnost 15. 10. 2016 upozorňoval Ing. Kamlera v Nasavrkách, tak mi odpověděl: „Včelaři plásty nechávají v úlech, aby se o ně nemuseli starat a když se knot zapálí v nejhornějším nástavku, tak prý fumigace proběhne úspěšně“. I kdyby to byla pravda s jakým rozvojem takovýchto včelstev nemůžeme počítat  jaký bude výnosnost celé skupiny včelstev z titulní strany časopisu Včelařství a jaká bude potřeba cukru na 1 kg medu? Již jen při letmém pohledu na rádoby žánrový obrázek je jasné „že o nějaký žánrový obrázek nejde. Jde o ODSTRAŠUJÍCÍ PŘÍPAD, který se ale Ing. Kamlerovi asi líbil. (usuzuji z jeho odpovědi)

Včela nemůže plodovat v prostoru, který tepelně neovládá! Před lety se dokonce propagovalo „komorování včelstev“ Včelstvo se zúžilo tak, aby pohodlně obsedlo a tím tepelně zvládlo přidělený prostor. Sám jsem „komorování“ používal. Mohu místopřísežně prohlásit, že to fungovalo a dodnes jsem na tuto metodu nezapomněl.

Výjimečně se stává, že při prudkém ochlazení na jaře, zachladne včelstvu plod. V dobře utepleném úlu se mi to ještě nestalo. (5 cm stěny a 10 cm strop – polystyren) Soused v Optimalech to ale zažil, proto zná ten smutný pohled na zachladlý plod, který je vyhazován z úlu.

A odpověď na otázku v nadpisu? Včelstvo samozřejmě nemůže chovat plod v prostoru, který tepeleně neovládá a ani v prostoru, kde již existuje cokoli jiného (loučky rámků) Včela je součástí přírody, nikdy to jinak nebylo, není a nebude. Včela proto ctí podmínky, ve kterých žije a člověku nezbývá, než aby ony podmínky ctil v plném rozsahu také. Nějak se pokusit přírodu podvést, ošidit, nebo dokonce „ukecat“, prostě nejde.