18.09.2010 18:43
počet zobrazení: 8049

Fámy o včelařství?

Ve včelařství stále ještě přežívají různá tvrzení jejíž pravdivost je velmi pochybná a která ve svém důsledku škodí včelám i včelaři.

„ Úl med nepotí“

Přes veškerou úctu k příslovím, toto přísloví nemá žádnou logiku. Spíše by se mělo používat další přísloví, které říká že: „Výjimka potvrzuje pravidlo“. Úl med nepotí je právě ono tvrzení, které potvrzuje pravdivost přísloví, ale těch ostatních!! Vzhledem k pokroku, kterého lidstvo dosáhlo v celé řadě svých činností je prohlášení o úlu, který nemá vliv na život včelstva a tím i na jeho výkon logiku, je to demagogie. V neuteplených polorámcích nelze nikdy dosáhnout optimálního výsledku. Rovněž rámek 39 x 24 cm nemá správný biologický tvar a nemůže poskytnout včelstvu příhodný prostor pro přezimování a tím i pro jarní rozvoj.
Všichni víme, že včelařský rok začíná v červenci. V tuto dobu si musí včelstvo vytvořit dobré podmínky pro další život, vytvořit zimní generaci, uložit zásoby.
V součastné době ale „zazimováním“ starost o včely nekončí, ale včelám i včelařům komplikuje život ještě léčení varoázy. Léčení varoázy je skutečně cosi hluboce zasahujícího do života včelstva i kvality medu. BEZ LÉČENÍ BY TO ALE NEŠLO!
Již delší čas se bere jako samozřejmost zimování včel ve dvou nástavcích. I metodika léčení jaksi samozřejmě doporučuje použití dvou kapek léčiva pro jeden nástavek a čtyř kapek pro dva nástavky – samozřejmé a mimo jakoukoli pochybnost. Musí to tak ale být? Včelstvo přece nepotřebuje pro zimování prostor dvou nástavků. Dvěma nástavky se jenom jakoby obchází nevhodný rámek 39 x 24 cm. Rámek je nízký a všichni to víme! I jeho šířka 39 cm má také svoje úskalí (chov trubců) Jak je možné, že se stále ještě vyrábí úly na rámky 39 x 24 cm?!
Jestliže se rozhodnu pro úl na 10 rámků 37 x 30 cm, (samozřejmě čtvercový) pak pro zimování vyhovuje jeden nástavek. Je-li úl zodpovědně a přesně vyroben, pak při fumigaci se z úlu nekouří a k dosažení správné koncentrace léčiva je možné dosáhnout i při užití možná jedné kapky léčiva. Všeobecně se ví, že jedovatý přípravek použitý v léčivu se dostává i do vosku. Plásty, které byly ve včelstvu v době léčení jsou chemicky  zasaženy a do těchto plástů je v dalším roce ukládán med. Musí to takto být?
Zimuji zásadně v jednom nástavku na 10 rámků míry 37 x 30 cm. Nikdo ať netvrdí, že se jedná o slabá včelstva. Do podmetu je ještě vložen „zimní žebřík“ (dosud  nepublikován) Tím se zvýší prostor pro zimování na 35,5 cm výšky. Tato výška již umožňuje vytvoření zřejmě optimálního zimního chomáče. Zimování probíhá „ve zvonu“ – o tom jsem již něco napsal a nyní to nebudu rozvádět. Úl nemá žádná očka – nepotřebuje je.  Očko také negativně ovlivňuje samotnou  konstrukci úlu, komplikuje a narušuje nástavek. Včelám je jedno jakým způsobem je jim zajišťován vzduch pro jejich život. Potřebují jej pouze v dostatečném množství a kvalitě. Tento zásadní požadavek je možné splnit dokonce lépe bez očka. Včelstva zimovaná „ve zvonu“, využívají každé chvilky na jaře k proletu. Tvrzení, že jedině neuteplená stěna a očko zaručuje brzký prolet na jaře je NESMYSL.
Zimování na 10 rámcích míry 37 x 30 cm a „ve zvonu“ nelze zpochybnit. Výsledky hovoří samy za sebe.
Prvý prolet je ve skutečnosti slavnost a včelstvům prospějeme, když je nebudeme rušit. Dlouho ale odkládat jarní prohlídku je chyba. Jakmile to počasí dovolí, je potřeba se do včelstva podívat.
Včelstvo zazimované v jednom nástavku je možné prohlédnout rychle a zároveň provézt potřebné zásahy. Včelstva jsou zazimována v otevíracím nástavku a proto je postup prohlídky ve všech včelstvech stejný. Po vyjmutí dveří a odstranění víka se posune okénko asi 2 cm vzad se všemi rámky, mimo prvého krycího. Na druhém rámku od česna většinou plod není. Na třetím rámku již plod je, rovněž tak na rámku čtvrtém. Je-li prohlídka ranná pak na pátém rámku plod nebývá. Druhý a šestý rámek má nejméně zásob, proto pokud by byl tmavý, není problém jej odebrat. Tu trochu zásob je možné odvíčkovat a dát plást do podmetu a včelstvo zbytek zásob vybere. Tmavý plást pak může putovat do vařáku. Množství zásob lze snadno upravit zásobními plásty z minulého roku. Přidat nebo ubrat zásoby jde velmi snadno. V případě, kdyby včelstvo plně neobsedalo 10 rámků je možné jej zúžit.
Pokles váhy včelstva na váze je od 1.10. do 31.3. příštího roku je do 7 kg. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem i zkušenostem se jeví zimování ve dvou nástavcích protismyslné.
Kolik se již popsalo papíru o takzvané „krmně komoře“, která je reprezentována polorámkovým nástavkem. Polorámkový nástavek („krmná komora“) se nasazuje na celorámkové plodiště. To je situace plná rozporů!
Do polorámkového nástavku se vejde á 15 kg zásob. To není málo. Do celorámkového plodiště je jich potřeba ještě kolik? Velké množství zásob v úle při zimování je mínusová záležitost. Zásoby se v zimě chovají jako zbytečně velký „tepelný setrvačník“ který včelstvu neprospívá.
Tím, že nasadíme polorámek na celorámkové plodiště, narušíme důležitý životní prostor včelstva. Kdyby byl polorámek pod plodištěm a zásoby byly v celorámku byla by situace příznivější. Důležitý nebo dokonce ZÁSADNÍ životní prostor včelstva je narušen vodorovně, mezerou a ještě dvěma loučkami. Kam má chudák matka začít klást po zimním slunovratu? Včela žije „od stropu“ a proto potřebuje mít pod stropem dostatečně vysoký prostor pro včasné plodování. O celkovém rozvoji včelstva rozhoduje právě včasné plodování.         
Tím se dostáváme k dalšímu nepodloženému tvrzení a to je zdůrazňování „studeného zimování“. Miliony let se do života včel nemontoval člověk a protože včela přežila do dnešních dnů, rady člověka nepotřebovala a nepotřebuje. Rozvoji včelstva rozhodně neprospívá „studené zimování“. Včela má ve své genetické informaci zakódováno jak a kdy má plodovat.
Je pravdou, že včelstvo v zimě úlový prostor nevytápí, to ale neznamená, že člověk jej musí nutit zbytečně do zimního chomáče. I v uteplených úlech (nikdy jsem jiné neměl) se včelstvo stahuje do zimního chomáče a za více jak 60 let včelaření jsem nezažil, aby včely vyhazovaly na jaře zachlazený plod. Solidně utepleme úly, zapomeňme na „studené zimování“ a nechme předjarní plodování na genetice! Nemůžeme prodělat. Na rozvoj včelstva má právě předjarní plodování zásadní vliv.
Když včelstvo obsedne desetirámkové plodiště je vložen jako jedenáctý stavební rámek. Otočením dveří uteplivkou ven, vznikne prostor pro tento rámek. Když včelstvo vystaví á 0,5 stavebního rámku, lze nasadit prvý medník – (nečekat na celý st. rámek) a to tak, že do nástavku se dá krycí plást, jako druhý přijde stavební rámek s trubčinou  a jako třetí a čtvrtý rámek přijdou dva plodové plásty z plodiště. Nezáleží na stáří plodu. V rámci výměny díla dávám nahoru ty tmavší plásty, plodiště se doplní mezistěnou a novým stavebním rámkem na 10 rámků. Medník se doplní panenskými plásty a mezistěnami. Desátý přijde úplně prázdný rámek jako stavební. Na otevírací plodoště se položí mřížka.
Další medníkový nástavek se upraví podobně a podstaví se pod první medník, aby nezavíčkovaný plod byl nad plodištěm. Dobré včelstvo postupně obsadíme 3 medníky.
V každém medníkovém nástavku jsou pouze panenské plásty, mezistěny a vždy jeden úplně prázdný rámek jako stavební. Nejhornější nástavek je postaven na studenou stavbu pro zlepšení větrání úlu a lištami (stejnými jako pro vložení mřížky) je vytvořeno česno pod strůpkem široké 3 cm – větší se neosvědčilo rovněž jako poslední horní nástavek daný na „teplou“ stavbu tak, jako všechny ostatní nástavky pod ním. „Křížová“ stavba má svoje kouzlo. V mednících jsou použity pouze „panenské“ plásty a mezistěny. Do medníků se tak dostává jen asi 6 plástů s plodem v rámci výměny díla, které zažily podzimní fumigaci a které se většinou po vytočení do úlu nevracejí. Jelikož jdou z plodiště do medníku plásty s plodem, jsou z velké části vystlány košilkami z vylíhlého plodu. Tyto košilky brání styku medu s partiemi plástu, který má za sebou zasažení chemikáliemi v rámci fumigace.
Provozuschopné ještě světlé plásty převěšené z plodiště do medníku ve kterých bývá i dost pylu je možné do medníku vrátit. Do těchto plástů ještě včely přidají další pyl a je možné jich využít jako plástu zásobních. Před krmením dám do prázdného nástavku tento plást jako prvý vpředu a za tento plást s pylem jsou vloženy dva nebo i tři prázdné rámky. Při krmení v těchto prázdných rámcích včely staví trubčinu a do ní také ukládají sladinu. Prvý plást s pylem je naplněn sladinu a zavíčkován. Poslouží jako reservní plást na jaře a nebo jako plást se zpracovanými zásobami pro oddělek. Ve volném prostoru nástavku sedí včely které se nevejdou do plodiště a podmetu. Sladina kterou dají včely do st. rámků se využije tak, že se tyto rámky vsunou do podmetu, kde je včely zbaví sladiny.
Mnohokrát jsem se setkal s názorem, že není rozdíl mezi rámkem 39 x 30 cm a rámkem 37 x 30 cm. Ony dva centimetry prý nestojí za řeč. Není to pravda. V těchto dvou centimetrech jsou právě zaklety zásady stavebnicového řešení úlu. Rámek 39 cm nelze číselným způsobem objektivně zdůvodnit. Objektivní šířka rámku širšího než 37 cm je 40,5 cm

                                     10 rámku po 36 mm     =    36 cm
                             Poslední mezera                  =    1 cm
                            
Prostor pro uvolnění rámků   
                            
pro snadné vyjmutí                 1,5 cm               
                                                                                          
                      
                            
Celková šíře vnitřku nástavku    =   38,5 cm
                            
38,5 cm – mezery vedle rámku  =   37 cm šířka rámku

Vnitřek nástavku je přesně čtvercový!!!
Zavíčkovaný plást dělničího plodu je silný 26 mm. Zavíčkovaná trubčina je ale silná 34 mm. Rozdíl mezi zavíčkovanou dělničinou a zavíčkovanou trubčinou je 8 mm. Jestliže kdokoli tvrdí, že trubčina při řízeném chovu trubců musí být umístěna zásadně mezi dělničím plodem, jde o naprostý nesmysl. Ona trubčina mezi dělničím plodem prostě nemá „životní prostor“. Rámek 37 x 30 cm při 10 rámcích v nástavku a šíři vnitřku nástavku 38,5 cm má oněch 1,5 cm navíc a tím umožňuje vytvořit prostor pro zavíčkovaný plást trubčiny.
Rámek 39 cm široký při 11 rámcích v nástavku žádný „reservní“ prostor nemá.
Za více jak 60 let včelaření nikdy na mém včelín nedošlo k absenci stavebního rámku. V roce 1970 přechodem na Stavebnici A a později na Stavebnici B byl vzhledem na otevírací plodiště vždy stavební rámek zachován. Proto mohu zodpovědně prohlásit, že tvrzení, že trubci musí být chováni mezi dělničím plodem za nesmysl. Je-li úl uteplený je zbytečné o této záležitosti diskutovat. A úl musí být uteplený! Je úplnou záhadou, že ještě dnes se vážně hovoří o neuteplených polorámcích jako o „moderních“ úlech. Místopřísežně prohlašuji, že Langstrot nemá nic společného s nějakou „modernou“, ale že podle mých zkušeností musím jenom znovu prohlásit, že se nejedná ani o úl, ale o „bednu na Kunerol“.
Trubec nikdy nebyl „darmožrout“ nebo něco podobného. Vždy byl je a bude nositelem samčí genetické informace pro včelu jako takovou. Třebaže nemá otce a v procentickém vyjádření je jeho podíl na genetické informaci menší než podíl matky, ničím jej nelze nahradit. TAKÉ PROTO MÁM U SVÉ „STAVEBNICE“ OTEVÍRACÍ PLODIŠTĚ S MOŽNOSTÍ OTOČENÍ DVEŘÍ UTEPLIVKOU VEN A TÍM ZVĚTŠENÍ PLODIŠTĚ NA 11 RÁMKŮ S VYUŽÍTÍM PRO ŘÍZENÝ CHOV TRUCŮ.
Při řízeném chovu trubců platí zásada, že včelstvo by nikdy nemělo být bez otevřeného trubčího plodu. V případě když včelstvo nemá otevřený trubčí plod jinde než na stavebním rámku, pak jeho vyříznutím posuneme včelstvo ke zrojení. Domnívám se, že množství vylíhnutého trubčího plodu nemá již tak zásadní vliv na tlumení rojové nálady, jako péče o odvíčkovanou trubčinou. Využití trubčího plodu jako biologické pasti na tlumení varoázy má svoji logiku.

Kompresor
Léčení varoázy aerosolem je samozřejmě funkční a má svoje nesporné výhody. Jedno osvědčené přísloví praví: „Nádobí dělá řemeslníka“. Proto nelze opomenout jaké prostředky se k tomuto úkonu používají. Stlačený vzduch si lze pořídit několika způsoby. Pro včelaře se jeví jako nejvhodnější kompresor s benzinovým motorem. Tato záležitost ale není dotažena do konce. Jak je možné, že zmíněný kompresor ale nemá regulační ventil, jaký mají VŠECHNY kompresory prodávané s elektrickým motorem. Jde přece o zásadní záležitost! Po nastartování motoru není možné činnost vyvíječe přerušit při přemisťování hubice vyvíječe do dalšího úlu. Jedovaté léčivo tak ohrožuje pracovníka provádějícího ošetření.
Osvědčené přísloví praví: Lépe je nemoci předcházet, než ji léčit“. Proč má být obsluha vyvíječe ohrožována jedovatým aerosolem, když je toto nebezpečí úplně zbytečné. Má-li kompresor regulační (pojistný) ventil, pak tento ventil upustí vzduch do atmosféry a po spuštění vyvíječe bude opět produkován aerosol do dalšího úlu.
Tvrzení, že produkci aerosolu nelze přerušit neobstojí. Stříkací pistole se také uvádí do činnosti přerušovaně a na kvalitu práce to vliv nemá. Rozhodujícím faktorem je tlak vzduchu. Právě přerušení činnosti vyvíječe má kladný vliv na jeho zamrzání.
Dnes se používá s oblibou pro náklady vložené do jakékoli činnosti nebo výroby, výraz „vstup“. Pro nás včelaře je nezanedbatelným vstupem cukr. Je s podivem, jak bez zábran někteří včelaři hovoří o 25 kg cukru pro včelstvo na zimu. Jindřich Boháč dokonce použil číslo 30. A oni to ti lidé snad myslí i vážně.
Čím nižší číslo vloženého a efektivně zhodnoceného cukru, tím ekonomičtější bude provoz včelínu. Je ale zarážející, jak množí včelaři obracejí „každý šesták“ v dlani a nehledí na užitnou hodnotu, až primitivitu, kterou některé bedýnky nabízejí. Opět přísloví: „Nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat laciné věci“. Přeloženo do češtiny: Na úlech se musí šetřit, ale s cukrem se šetřit nemusí, zde se může i plýtvat!
Při dokonalých a uteplených úlech, při zimování v jednom nástavku („ve zvonu“) je spotřeba cukru daleko nižší. Dlouhodobě krmím do 15 kg na jedno včelstvo. Na vyrovnání zásob na jaře  stačí zásobní rámky vzniklé z krmení cukrem. Krmnou komoru nepotřebuji.
Poměr mezi investovaným cukrem a získaným medem je ukazatelem úspěšnosti včelaření. Dosažení výsledku 1 : 4 je již možné považovat za obstojné číslo. V dobrém roce ale může být druhá číslice i šestka.
Včelaři si také bez uzardění zvykli na 10 % ztrát včelstev v zimním období. O 10 % ztrát při přezimování se dokonce hovoří jako o samozřejmosti, jako o úspěchu! Nikdo si nedovolí tvrdit, jak mu všechny matky úspěšně přečkaly zimu a všechny podávají perfektní výkon. Ze zkušenosti ale vím, že i včelstvo, které v zimě přijde o matku může dožít do jara, samozřejmě se všemi negativními důsledky, ale nepadne. Přes 60 let včelaření jsem  ještě neviděl na mém včelínu včelstvo, které bych při prvém proletu vymetl jako padlé.
Nepočítám-li almárky po pradědečkovi, pak za celou tu dobu na naši zahradě nebyly úly neuteplené a na míru 39 x 24 cm. To rozhodně o čemsi vypovídá. Dokáží včelaři energicky vypovědět toleranci 10 % ztrát?? Jsou zbytečné.

Dovětek
(Vážení přátelé – NEPŘÁTELÉ, zkuste se zamyslet nad výše psanými řádky a snažte se vynechat subjektivní názor na autora. Chcete-li se vyjádřit pak hovořte „k věci“ Pomluvy, podrazy a osočování nic neřeší.) Celá záležitost je vlastně úplně jednoduchá. Snažte se překonat názory i výsledky v rámci výše psaných řádků! Udělejte vše lépe.

JAK JEDNODUCHÉ

           

 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2019 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 21, celkem 67720 od 1.7.2010