10.10.2016 14:46
počet zobrazení: 6869

Chov matek jinak – jednoduše?

Každý včelař chovatelem matek? Tato věta nikdy nedojde svého naplnění, dá se říci, že je i populistická. Něco na ní ale je. Včelaři sice vědí, že se chová „Bez matky“ nebo „Při matce“ a že se přelarvuje.
Matky lze chovat i jednodušeji, bez „Stártéru“ a bez vlastně jakékoli přípravy chovného včelstva. Stačí k tomu jen vhodný úl, který splňuje jisté podmínky. Také přelarvování není podmínkou úspěchu.

Řadový včelař nemusí ovládat různá „umělecká řemesla“, stačí, když se vyrovná se základními podmínkami pro chov matek. Že by jinak vychované matky neměly požadovanou kvalitu, se bát nemusí, ba právě naopak. Se zahájením chovu není nutné pospíchat, vše by se mělo v poklidu stihnout. Chovám-li matky pro sebe a snad něco málo navíc, pro „jistotu“, pak je důležitý jenom správný odhad kolik jich budu potřebovat a zajistit potřebný počet chovných prostor.

V čem budu matky oplozovat je dávno jasné. Nástupem „Stavebnice A“ zmizely z naší zahrady všechny oplodňáčky. (1970) „Stavebnice B“ situaci ještě vylepšila (á 1980) Do béčkového nástavku je možné umístit jednoduchým způsobem 4 dvourámkové oddělky s výletem na dvě strany, nebo 3 třírámkové oddělky – dva na jednu stranu, jeden prostřední létá na protilehlou stranu. Do třírámkového oddělku je možné dát již i zavíčkovaný plod To jsem ale úmyslně předběhl.

Pro výchovu matečníků lze použít kterékoli pěkné včelstvo. Osvědčilo se mi, když je chovné včelstvo i včelstvem plemenným, situace se tím zjednoduší.

Na prázdný nástavek, nebo podlahu včelína položím stavebnicové dno a do něj vložím větrací vložku. Proti větrací vložce zasunu vložku s krmítkem. Dno má přední i zadní část vyjímatelnou. Na toto dno s vložkami přijdou všechny tři medníky z chovného včelstva. Vzhledem k tomu, že s chovem nespěchám, mám již na včelíně včelstva se třemi medníky. Třetí medník nahoře přijde jako první na upravené dno, prostřední zůstane prostředním i na novém stanovišti a prvý medník, který byl nad mřížkou je nyní jako poslední nahoře v nové sestavě. Z tohoto posledního nástavku vezmu stavební rámek a sousední rámek přirazím ke stěně nástavku. Jeden z dalších plástů dám na místo stavebního rámku v prostředním nástavku. Tím vzniknou 2 místa pro chovné rámky ve třetím (horním) nástavku.

Chovný rámek má vždy jen jednu lištu na chovný materiál ve SPODNÍ části rámku. Chovná lišta s chovným materiálem je tedy asi necelých 5 cm od spodní loučky, DŮVOD je ZÁSADNÍ!

Včely NESMÍ dostat možnost, aby mohly matečníky zastavět a tím udusit vyvíjející se matky! Při velké snůšce převládne sběrací pud a vyvíjející se matky se v zastavěných matečnících udusí. Celý prostor nad lištou s matečníky proto slouží k ukojení stavebního pudu. Více lišt v jednom chovném rámku nepoužívám. Je to zásadně ŠPATNĚ.

Chovná lišta s chovným materiálem musí být jen tak daleko od spodní loučky rámku, aby včely mohly matečníky matečníky zavíčkovat, ale nepřilepily jejich víčka ke spodní loučce. Chceme-li použít dvě lišty s vajíčky, musíme použít dva rámky. Nejlépe se chovný rámek sestavuje tak, že předem dáme do chovného včelstva mezistěnu, kterou včely vystaví a matka zaklade. Když se ve středu mezistěny objeví larvičky, jsou okolo těchto larviček třídenní vajíčka. Když skutečně použijeme třídenní vajíčka, pak máme druhý den na chovném rámku misky s nakrmenými larvičkami. V případě, když by se nám nepodařilo použít třídenní vajíčka, (byla dvoudenní) pak nástavky dáme zpět na svoje plodiště o den později. Když máme 3 nástavky dané bokem kompletně vybaveny, dáme na horní (třetí) nástavek síto. Toto síto zatížíme prkénky. Co nejdále od chovných rámků necháme mezi prkénky mezeru á 4 cm širokou pro větrání celé soustavy tří nástavků. Prkénka zatížíme. Většinou není potřeba 3 nástavky dané bokem krmit, koncem května nebo začátkem června mají zásob dost. V případě potřeby přikrmit tam je krmítko.     

Většinou druhý den lze dát nástavky zpět na svoje původní plodiště. Jsou-li dány do původního pořadí, pak je nástavek s chovným materiálem nad mřížkou jen několik cm od plodu v otevíracím nástavku. Druhý chovný rámek dáme třeba do sousedního včelstva rovněž nad mřížku do středu nástavku. Oba chovné rámky tak mají stejné podmínky pro vývoj svých matečníků. Oba chovné rámky jsou téměř součástí plodového tělesa a nepotřebují mít pylové plásty na dosah. Stačí jen lišty s chovným materiálem zkontrolovat a upravit. (vyjednotit)

Je zajímavé, jak se osiřelá část včelstva chová. Jako by pochopila, co od ní požadujeme a při odstranění síta – otevření, sedí docela „zodpovědně“ na plástech a z úlu neutíká.

Tím, že chovné včelstvo bude i včelstvem plemenným se chov matek zjednoduší. Do plemenného včelstva dáme s předstihem mezistěnu na zakladení. Když má zakladená mezistěna správné parametry, rozdělíme toto včelstvo podle výše popsaného návodu. Z medníků tak vznikne silný osiřelec. Plodiště zůstane neporušeno, žije dál svým životem a druhý den se jenom medníkové nástavky vrátí na svoje původní místo, ale již s načatou sérií. V případě, že máme rozjeté 2 chovné rámky, dáme druhý rámek do jiného včelstva, rovněž do středu nástavku nad mřížku.

Zralé matečníky dáme do školkovacího rámku, který je také na webu ZDE. Samozřejmě, že to není podmínkou.

 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2024 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 25, celkem 170200 od 1.7.2010