18.09.2010 17:57
počet zobrazení: 3451

Budeme včelařit ve stavebnici?

Včela je součástí přírody, je neodmyslitelným fenoménem v jejím fungování a proto má i v celém systému nezastupitelné místo. Starání se o včelu je činnost sice dost speciální, přesto ale i zde platí všeobecně platné zásady, jež platí i v jejich oborech lidské činnosti. Včelaři se proto mohou poučit i ve sférách, které se včelařením vůbec nesouvisí.

Zásadním impulsem pro změnu je zdravá lidská nespokojenost se současným stavem a snaha tuto skutečnost změnit k lepšímu. Jsou dvě možnosti jak dojít ke zdokonalení. Prvá možnost je ta, že bude postupováno v rámci současného nebo současných principů. Druhou možností je použití nového vyššího principu, který nabízí nová a lepší řešení. Nové řešení proto může být i v protilehlé rovině současných skutečností.
Touha po změně, touha po zdokonalení nás neopouští, ale má dílčí posun tam či onam nějaký smysl? Máme dostatečný přehled o tom co že vlastně chceme? Je potřeba situaci analyzovat a pak se vydat správným směrem. Má smysl něco měnit na oplodňáčcích, plemenáčích sekcích a množárnách? Bylo by zřejmě lepší vše výše jmenované zahodit a stanovit si vyšší cíl. Zkusme si nastavit onu pomyslnou laťku co možná nejvýše a pak ji úspěšně překonat. Mělo by to jít. Na všech těch jednoúčelových zařízeních již není co zlepšovat. Úspěšný chov matek a včelstev na nich nestojí. Cesta ke zjednodušení má určitě smysl.
Každý včelař by měl mít možnost využívat současné úrovně poznání a samozřejmě by měl být chovatelem matek. Úspěch v chovu matek i včel by měl být přímým důsledkem použité pomůcky i metody. Pokrokem by bylo, kdyby včelaři dostali do rukou pomůcku, která bude zajišťovat chov včel i matek kompletně-stavebnici. Stavebnici lze sestavit tak, jak včelař právě potřebuje. S použitím jednoduchých lišt, přepážek a větracích vložek je možné nahradit sádku, oplodňáček i plemenáč. V jednom nástavku lze oplozovat čtyři matky i více (oplozovací baterie). Se včelami se pak zachází bez násilí i ekologičtěji. Chov probíhá také bez produkce odpadu, provoz je kontinuální. Silná slova? Vůbec ne. Od roku 1970 žádná jednoúčelová zařízení nemám.
Ať chceme či nechceme, žijeme v současné době asi v době kterou je možné nazvat dobou digitální. Bez čísel vyhodnocených počítačem si již dnes nedokážeme téměř nic představit. Je. důležité,... aby pro výpočet byla stanovená logická čísla a potom matematicky výsledek dokazuje správnost volby. Zřejmě by bylo dobré uvést příklad ze sféry automobilů. Před lety zadali konstruktéři automobilky Fiat počítači úkol zkonstruovat automobil Uno. Do té doby byla situace taková, že kdyby byl konstruktér navrhl tříložiskový motor pro automobil, byl by považován za nemehlo. Moderní motor přece může být výhradně pětiložiskový! Počítač ale navrhl motor se třemi hlavními ložisky na klice. V konstrukční kanceláři propuklo zděšení. Při kontrole zadání se ale nenašla žádná chyba a konstruktéři pochopili, že počítač odpověděl přesně. Zadání bylo jasně s požadavkem na zjednodušení-snížení množství dílů, ze kterých bude Uno sestaveno. Motor je předmět dlouhodobé spotřeby proto je zbytečné aby měl 5 hlavních ložisek a byl výrobně komplikovaný - drahý. Móda a logika j Sou dva pojmy. Pro nás včelaře z toho vyplývá, že z konstruktérů Una si můžeme vzít příklad. Zjednodušení ale nesmí směrovat k primitivitě.
Včela ke svému životu potřebuje - „kus pořádného plástu“. Plást je základním kamenem úlového prostoru, proto jeho plocha i tvar jsou důležité. Nemají pravdu ti kteří tvrdí, že na plástu nezáleží. Poučení nabízí i osvědčené přísloví: “Zlatá střední cesta“. Třebaže včela dostala od Pánaboha variabilitu-schopnost vypořádat se i s extrémem, když se jí “trefíme do noty“ pak se nám odvděčí.

Včela žila v přírodě v prostoru širokém od asi 20 cm do 60 cm.

   11 plástů = 40,5 cm
  
10 plástů = 37  cm
    
9 plástů = 33  cm

  
60 cm = extrém
  
20 cm = extrém rovněž

9 rámků v jednom nástavku zajímalo již konstruktéry “Pětiletky“. Použitím rámků 39 x 24 vznikl ale paskvil-nástavek není čtvercový v půdorysu. Ul ale musí být v půdorysu čtvercový, jinak jsou omezeny jeho možnosti.

Výpočet šířky rámku pro 9 plástů.

I nyní platí cosi “o zlatém středu“

Proto 3,6 cm prostoru pro plást × 9 = 32,4

    32,4 cm
    +1,0 cm - poslední mezera
    +1,1 cm - na uvolnění pro vyjmutí prvého plástu
    34,5 cm - prostor pro devět plástů
    -1,5 cm - mezery vedle rámku
    33,0 cm - šířka rámku

V případě výšky rámku je zbytečné “objevovat Ameriku“ v našich zeměpisných šířkách je výška rámků 30 cm dostatečně známa.

Rámek 33 ×30 cm má plochu 9,9 dm Nástavek bude v půdorysu čtvercový s vnitřním rozměrem 34,5 × 34,5 cm.

= Stavebnice A na 9 rámků je v provozu od roku 1970

3,6 cm-prostoru pro plást x 10 = 36 cm

    36   cm
   
+1   cm - poslední mezera
   
+1,5 cm - úmyslně přidáno “objevovat Ameriku“ není třeba
    
38,5 cm - prostor pro 10 plástů
   
-1,5 cm - mezery vedle rámku
    
37   cm - šířka rámku = “Čechoslovák“

Rámek 37 x 30 má plochu 11,1 drn Nástavek bude v půdorysu čtvercový s vnitřním rozměrem 38,5 X 38,5 cm.

=Stavebnice B na 10 rámků je v provozu od roku 1995

3,6 cm-prostoru pro plást x 11 = 39,6 cm
 

   
39,6 cm
   + 1   cm - poslední mezera
  
+ 1,4 cm - na uvolnění + zaokrouhlení na celé číslo
  
+42,0 cm - prostor pro 11 plástů
  
- 1,5 cm - mezera vedle rámku
   
40,5 cm - šířka rámku

Rámek 40,5 X 30 cm má plochu 12,15 dm Nástavek bude v půdorysu čtvercový s rozměrem 42 x 42cm

= Stavebnice C — neexistuje

Stavebnice A byla vystavena v roce 1977 v Pardubicích a v roce 1979 na Živitelce. Dodnes je v provozu ale je malá, dnešní včelstva jsou větší. Dávno se již do tří nástavků nevejdou a musím používat 4 nástavky. Úl je moc vysoký, čtvrtý nástavek zakrýval okna a ve včelíně bylo málo vidět. Stavebnice B vyřešila světlo ve včelíně a je v provozu od roku 1995. Její zavedení opět umožňuje používání tří nástavků pro 1 úl. Proto ji považuji za lepší, než stavebnici A. Byla vystavena na Agru Letňany.

Stavebnice C postavena nebyla.

Od zavedení stavebnice nemám žádné jiné chovné nádoby. Všechny ty “hračičky“ - oplodňáčky atd. Jsou zbytečné a dá se bez nich včelařit rozhodně lépe než s nimi.
Základem stavebnice B je dno, které má 2 cm silná prkénka, sklížená na “teplou stavbu“ Boky tvoří dva hranolky vysoké 8,5 cm. široké 5,6 cm a dlouhé 49,7 cm. Přední a zadní část dno mít nesmí, nemohlo by fungovat jako stavebnicové. Přední a zadní část dna je vlastně jen 3 cm silné prkénko dlouhé 38,5 cm. Česnová letní vložka je vysoká 7,3 cm a zimní je vysoká 7,8 cm. Česno vznikne tím, že do těchto vložek se zaklepnou dva hřebíky (papíráky). V letní vložce jsou nedoklepnuty 1,2 cm a v zimní 0,7 cm. Na těchto hřebících vložka stojí a vrchní stranou lícuje s bočními hranolky.
Zadní vložka je v podstatě stejná jako vložky přední, pouze její výška se rovná výšce podmetu-8,5 cm. Ve vložce je proříznuta větrací štěrbina dlouhá asi 32 cm, která je asi 0,35-0,40 cm široká a pro včely je neprůchodná.
Dno má proříznutou v zadní části rovněž větrací štěrbinu, v celé šíři která je 5,5 cm od konce dna. Je rovněž pro včely neprůchodná. Tato štěrbina slouží na sklonku zimy a v předjaří jako drenáž. Srazí-li se na okénku voda, vyteče touto štěrbinou ven. Před větrací štěrbinou je ještě jedna stejná štěrbina směrem k česnu, která slouží jako dilatační spára. Dno je přece jen vlhkostně namáháno a k určitému nabobtnání prkének dna dochází. Do dna jsem zažehlil vosk, přesto ale dřevo na dně “pracovalo“. Kdyby nebyla ve dnu proříznuta dilatační spára, došlo by k uzavření větrací štěrbiny a ztrátě její větrací a odvodňovací funkce. Vpředu proti vnitřním rohům nástavků jsou vedle bočních hranolků vyvrtány otvory vrtákům 0,5 cm. Kdyby došlo ke srážení vlhkosti v rozích nástavku, těmito otvory vyteče voda ven. Boky dna-hranolky jsou obity 0,6 cm silnými prkénko nastojato - odpad při výrobě nástavků. Tato prkénka přesahují o 0,6 cm nad boční hranolky čímž vzniká zajištění pro nástavek, který tak do dna zapadne.
Při použití stavebnice jako úlu pro klasické včelstvo se na dno postaví otevírací nástavek na “teplou stavbu“. Od klukovských let, (1948 možná dříve) jsem měl u jakýchkoliv úlů stavební rámek. Bez stavebního rámku jsem nešika a bez něj by mi něco scházelo. Rovněž pohled přes okénko na obarvenou kladoucí matku zajímal naše děti a dávno již i naše vnoučata a jejich kamarády. Toto není zanedbatelná skutečnost. Možnost stavby v podmetu stavební rámek nenahradí.
Dveře otevíracího nástavku jsou uteplené 4 cm polystyrenem a jsou otáčecí. V zimě jsou uteplivkou dovnitř a v létě jsou uteplivkou ven. Otočením dveří lze do nástavku umístit o jeden rámek více - stavební. Celkem je pak v nástavku 11 rámků 37 X 30 na teplou stavbu. Po vyjmutí okénka je možné pracovat v tomto nástavku jako v Budečáku. Není třeba sundávat horní nástavek.
Na otevírací nástavek přijdou položit dřevěné lišty, do kterých se vloží mřížka. Lišty jsou 1,4 cm silné. Vzadu nad dveřmi je jedna lišta, dvě lišty jsou na bocích. Přední lišta je dělená, lze jí posunovat a tak vytvářet česno různé šíře. Česno ústí nad mřížku. Nástavky nemají očka, jelikož stejnými dřevěnými lištami jako u mřížky je možné vytvořit česno, třeba pod stropem. Znovu opakuji. Lišty jsou jenom prkénka potřebných rozměrů pouze položené na nástavku. Nejsou nikterak spojená. Další součastní úlu jsou dva pevné(neotevírací) a v půdorysu čtvercové nástavky na 10 rámků na míry 37 x 30 cm. Po těch mnoha letech provozu Lze o těchto nástavcích mluvit jako o klasice. Podrobnější popis bude zřejmě na místě. Základem pevného nástavku je dolní a horní rám. Dolní rám je ze 4 lišt 49,7 cm dlouhých 1,5 cm silných a 5 cm širokých. Jejich začepováním a sklížením vznikne čtvercový rám s vnitřním rozměrem 39,7 x 39,7 cm. Venek je samozřejmě 49,7 x 49,7 cm.( 5 + 5 cm šířka lišty) Horní rám se skládá také samozřejmě ze 4 lišt, dvě jsou ale 2 cm silné. Ostatní rozměry zůstávají. Lišty jsou zesílené na 2 cm proto aby mohl být vytvořen falc pro ouška rámků. Všechna prkénka použitá na obití jsou 0,6 cm silná. Prkénka mají pro frézován půlfalc, proto je jejich užitná plocha 4,4 cm široká. Většina prkének je z odpadu - paliva. Když budou ale prkénka nařezána z “fošny“ 5 cm silné, pak po ohoblováni zůstane á 4,8 cm. Půlfalc je zde proto aby po případném seschnutí prkének neměly včely přístup k polystyrenu.
Spodní loučky rámků lícují s nástavkem, proto přední a zadní prkénka pro obilí vnitřku nástavku jsou 30,7 cm dlouhá. Boční prkénka přibitá na zesílené lišty jsou dlouhá 29,4 cm. Spodkem prkénka lícují s rámem a nahoře nad nimi vznikne “falc“ hluboký 1,3 cm pro ouška rámků. Prkénka pro obití nástavku zvenčí jsou všechna dlouhá 30,7 cm. Přibitá jsou ale o  0,6 cm výše, čímž dole vznikne falc kterým nástavek zapadne do nástavku pod ním. Nahoře prkénka 0,6 cm přečnívají a do nich zase zapadne další nástavek. Na toto řešení jsem již slyšel kritiku, prkénka by prý měla přečnívat dole a falc by měl být u horního rámu. Má-li ale vzniknout stavebnice, pak prkénka musí přečnívat u horního rámu.
Aby jednotlivé nástavky do sebe pohodlně zapadaly, je hotový nástavek po spodním rámu obříznout na cirkulárce. Zuby pily vyčnívají 0,7 až 0,8 cm nad stůl, pravítko vedle pily je nastaveno tak, aby pila ubrala 0,1 cm na všech 4 stranách spodního rámu. Tímto obříznutím se dosáhne toho, že horní nástavek zapadne snadno do nástavku spodního. Přibitá prkénka při vysunutí pile 0,7 až 0,8 cm nad stůl jsou také o 0,1 až 0,2 cm podříznuta-kvůli zatékání vody. Nástavek je uteplen 5 cm silným polystyrenem.

Nástavek váží 5,2 kg
Víko s 10 cm polystyrenem 3,6 kg.

Jak chovat matky ve stavebnici bez jakýchkoli dalších zbytečností je popsáno v časopise Včelařství-ročník 2001

             V číslech 3 str. 62
                          5 str. 110
                          7 str. 162
                          8 str. 186

Podobný článek i s výpočtem byl napsán již před 25 lety-ani se člověku věřit nechce. Na rukopisu je datum 2.2.1981. Na razítku z ČSV je číslo 1754 a datum 11. 3. 1981. Další číslo 114/81 jez protokolu pošty časopisu Včelařství. Co k tornu dodat? Ze by byl papír ony řádky neunesl? To rozhodně ne!
I Tenkrát byl článek zadupán a popliván (včetně autora) a nesměl být uveřejněn. (ing. Svatopluk Kolařík z Brna) Papír dokonce unesl i “Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti v roce 1968“. Tak nějak tomu tenkrát Vasil Bilak říkal.
Vzhledem k tornu, že jsem byl v životě “namočen“ ve sféře zlepšovacích návrhů a vynálezů, jako bych podvědomě cítil odpor některých lidí k napsaným řádkům. Proto nehledám ar ani další slova kterými bych odpůrce slušné a hlavně ty druhé nějak přesvědčoval. Pouze konstatuji:

"A PŘECE SE TOČÍ"

 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2019 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 55, celkem 74822 od 1.7.2010