31.07.2019 09:51
počet zobrazení: 340

Výměna matky? JINAK

(jsou včelař schopni se přiznat k tomu, kolik matek se jim nepodaří vyměnit a jsou zabity?) Matka není koza přivázaná u jeslí! Matka má FEROMON!! Kozu odvážete ve chlévě i s řetízkem, a jestliže již nemá potřebné parametry, můžete ji prodat. Máte-li v úmyslu v chovu koz pokračovat, můžete novou a mladou kozu koupit na trhu nebo od souseda a stejnou technologii (jednoduše) je vrátit do Vašeho chléva. KOZA NEMÁ FEROMON!

V případě, že ale včelstvo ztratí matku, pak s touto matkou odejde i 100 % FEROMONU a to je malér! Miliony let to jinak nebylo. Ve včelstvu nastane ZMATEK. KAŽDEÝ ZMATEK JE NEGATIVNÍ ZÁLEŽITOST! VČELSRVU JDE O ŽIVOT. Vyvolání zmatku je nutné se vyhnout. JDE TO.

VČELSTVO NESMÍ ZŮSTAT BEZ FEROMONU. Při vytvoření jisté skutečnosti, mohou být ve včelstvu dvě, NEBO I VÍCE MATEK. Před dvaceti, nebo možná i třiceti lety jsem měl ve třech nástavcích v každém nástavku po jedné matce a nástavky byly odděleny mřížkou. Dále nechci zabíhat do maličkostí, ale jde to – nikdo ať mě netvrdí, ŽE TO NENÍ MOŽNÉ.

VČELSTVO NESMÍ ZŮSTAT BEZ FEROMONU!    
Včelař nesmí vyvolat ZMATEK! Proto prvně do včelstva vložím matku novou a druhý den ji již možné nevyhovující matku odstranit. Má to SAMOZŘEJMĚ SVOJE ZÁSADY. Měnit matku jako kozu SAMOZŘEJMĚ NEJDE!!

POMĚRY VE VČELSTVU JE NUTNÉ UPRAVIT. Nové matce je potřeba široce otevřít bránu života, aby mohla produkovat FEROMON. Odcházející matce přibrzdit životní funkce a zablokovat kladení vajíček tak, aby nová matka získala naprostou převahu v životních projevech nad původní matkou. Jsem přesvědčen, že kladení vajíček souvisí s produkcí FEROMONU.

Je nutné se pokusit okopírovat TICHOU VÝMĚNU. Při TICHÉ VÝMĚNĚ JSOU V ÚLU TAKÉ DVĚ MATKY, ale nemohou spolu bojovat. Nyní, ač nerad musím ještě odbočit. V sobotu 6.7. 2019 jsem měnil tříletou žlutou matku, které mi bylo docela líto. Ta matka neměla chybu, byla pohyblivá, plod byl také perfektní. Myslím si, že mohla zůstat do čtvrtého roku. Jako tříletá se ani nezrojila. Byla pouze STARÁ. Staří je i můj případ a tak se nesnažím početní stav včelstev udržet. Týden před žlutou tříletou matkou byla zamáčknuta i matka z „tiché výměny“, která ještě ani nekladla. Matka této neoplozené matky neměla úplně mírné včely a tak jsem se pokusil zasáhnout i do této nestandartní situace. Bude-li na včelínu o jedno včelstvo méně, nic se nestane. Najít neoplozenou nekladoucí a neoznačenou matku nebylo jednoduché. Obě výměny ale dopadly dobře – žluté i neoplozené. Obě matky mají ve svých včelstvech NÁSTUPCE.

Nyní tady onen slíbený zásad do včelstva před výměnou matky. Ve včelstvu před Tichou výměnou již zřejmě současná matka není schopna zajistit optimální množství FEROMONU a to je asi impulz pro její výměnu. Proto je zřejmě prospěšné, přivodit podobnou situaci ve včelstvu a omezit životní projevy současné matky.

Když spolehlivým způsobem omezíme život matky ve včelstvu a nedovolíme ji žít NAPLNO, musí se to samozřejmě projevovat na přeměně látkové a výsledku činnosti jejího organismu. Omezíme-li přísun potravy matce v množství i kvalitě (asi) nastane i změna ve výsledku jejího chování.

Matku, která je vytržena z jejího prostředí a dána do klícky je VYTRŽENA i z možnosti produkovat FEROMON v dostatečném MNOŽSTVÍ a asi i v požadované kvalitě tak, aby ono včelstvo bylo s výsledkem spokojeno.

Matka, která je zbavena doprovodu svých včel a dána do klícky, přišla o svůj nenahraditelný doprovod a pohodlnou součást obživy. Je-li ještě umístěna do podmetu mimo plásty a dostatečné teplo je hrubě zasaženo do jejího metabolismu, což nemůže zůstat bez odezvy. Matka je sice živá, ale její životní funkce jsou hrubě narušeny i tím, že nemůže KLÁST! Za této situace je hrubě narušena i produkce FEROMONU. Za normálních okolností nebyl by to impulz k TICHÉ VÝMĚNĚ?

Nová matka i s vlastním celým oddělkem je vkládána do stejného úlu, má ve skutečnosti nad původní matkou ve VŠEM PŘEVAHU! Má svůj doprovod, její krmení probíhá bez jakýchkoli narušení, má svoje plásty i se SVÝM PLODEM. Vkládaná matka by měla mít NAVRCH nad matkou odebíranou VE VŠECH SMĚRECH! Hlavně ale by mělo jít o FEROMON.

Než jsem začal používat odebíranou matku v podmetu, objevily se někdy matečníky v plodišti. Zřejmě i omezená matka v podmetu určité množství FEROMONU produkuje a to stačí k tomu, že včelstvo matečníky v plodišti nezaloží.

O výměně matek ještě přežívají jisté FÁMY – při výměně matky prý se po určitý čas nemá do včelstva zasahovat a má prý se počkat, až se nová matka usadí. NENÍ TO PRAVDA! V sobotu jsem dával novou matku do včelstva, v neděli byla odebíraná matka vzata z podmetu a v pondělí byl kompletní oddělek s matku dán do plodiště. Nová matka kladla a na včelstvu nebyly k vidění žádné ANOMÁLIE. Již v neděli je možné usuzovat na to, podle chování včelstva, zda byla nová matka přijata.

Nová matka i s oddělkem je vzata z Oplozovací baterie (SYSTÉM) a vložena do upraveného včelstva. Prvý oddělek z Oplozovací baterie má dva zaplodované plásty a je vložen do prázdného nástavku, který je rozdělen síťovou přepážkou na dva díly – 4 a 5 rámků. Do prostoru pro 5 rámků (vpravo) ústí i 2,5 cm široké česno, které vznikne tím, že 2 cm silná a 5 cm široká lišta je provrtána. Všechny lišty jsou stejně silné a tvoří rám pro mřížku. Zadní lišta má 2 otvory pro krmítka široká 5 cm (česnová) Levý otvor je pro krmítko včelstva a druhý otvor vpravo pro oddělek. PŘIKRMENÍ JE PLUSOVÁ ZÁLEŽISTOT.

Mezi 4 lišty je vložena mřížka. Vpravo pod oddělek je položen větším hřebíkem propíchaný papír (pro jistotu) Vlevo – ve včelstvu je mřížka nezakryta. 20 cm zprava (5rámků na studeno) je na papír položena lišta a nad ní je sítová přepážka – rám okénka se sítem. V plodišti je vytvořen prostor pro 4 rámky plodu z izolátoru. Pátý rámek v izolátoru je souš a ta se do plodiště nedává.

Izolátor je zakryt sítem a proužkem celuloidu pro doladění zakrytí.
Vnitřní prostor, i když je rozdělen, je ve skutečnosti JEDEN.    

1.    V sobotu jsem upravil IZOLÁTOR a vložil do něj prvý oddělek z Oplozovací baterie + 2 zavíčkované plásty plodu ze včelstva + souš. (celkem 5 plástů)
2.    V neděli byly dány do plodiště 4 plásty s plodem. (Obsah izolátoru bez souší)
3.    Nástavek, ve kterém byl izolátor, je rovněž ODSTRANĚN. Úl má tedy plodiště, na něm mřížku s původními lištami a dva medníky.
4.    Odebrat lze i plást plodu, který by se do plodiště nevešel a dát jej do prostoru po odebraném oddělku a vytvořit oddělek čtyřrámkový – STAVEBNICE

Po přečtení výšepsaných řádků asi řada lidí prohlásí: JE TO SLOŽITÉ! Jak se to vezme. Jestli popsaný způsob zajištuje výměnu matky „BEZ ZTRÁTI KYTIČKY“ pak se mění celá situace. Přidávání matek nezná jen matky přijaté a nepřijaté. Jsou i matky poškozené – kulhající – s otrhanými křísly, nějak poškozené. To je také MÍNUS.

Návrat na začátek. Jsou včelaři SCHOPNI se přiznat, jakou mají úspěšnost při výměnách matek?
Dovolí pýcha včelařů alespoň se přiblížit lepšímu číslu?
Zdánlivě pracnou výměnu matek by se měla i situace zjednodušit.

Největším problémem ale bude skutečnost, že včelaři nemají STAVEBNICI. Mají všelijaké BEDÝNKY a v nich chudáky VČELY. Ani se mi věřit nechce, ale STAVEBNICE již překročila 50 roků ŽIVOTA.

Nemá smysl, abych opět vyjmenovával hrubé nedostatky STÁVAJÍCÍCH ÚLŮ. KAŽDÝ ÚL, KTERÝ NENÍ ČTVERCOVÝ v půdorysu je PASKVIL!

A ÚLY NEUTEPLENÉ?? Jak mohlo něco takového NĚKOHO NAPADNOUT?!?!

Snažil jsem se psát úsporně, zbytečně neodbočovat a mít na mysli, že MÉNĚ MŮŽE BÝT VÍCE

 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2019 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 10, celkem 76286 od 1.7.2010