Varoadno? (Tak co je zase tohle?)

Umí si včelaři moudře a objektivně vyhodnotit, co ve skutečnosti chtějí a čemu vyloženě nerozumí i co nechtějí? Mám pocit, že Varoa nás stále přehrává a my včelaři jenom poskakujeme s kbelíkem a hrajeme si na hasiče.

Stačí se jenom zamyslet nad některými obrázky ve Včelařství a dokonce i na jeho titulní straně. Říjnové i listopadové číslo má na titulu vlastně stejný obrázek. Při letmém pohledu na Včelařství se přímo vnucují zásadní otázky. Neuteplené úly – že by to snad byla vychvalovaná Vejmutovka? Podle plechové stříšky na těchto NEPODÁRCÍCH je izolace stropu 2 cm a nebo o něco více, což je naprosto nedostatečné. Na co jsou očka? Bedýnky zřejmě ani nejsou ČTVERCOVÉ (v půdorysu) nejsou úplně stejné, ve výsledku to je ale jedno. Jsem o tom přesvědčen.

Varoadno je spíše poplatné průpovídce – roztrhaná chalupa, slunce do ní svítí. Má-li býti dosaženo PRAHOVÉ DÁVKY léčiva, pak se při fumigaci nesmí z úlu kouřit! Jak ale VAROADNO utěsnit? To jsme si nikdo nevšiml těch ŠTOSŮ nástavků s očky, která jsou často ucpána ŠIŠKOU. Ten zbytečný počet nástavků na sobě a jejich netěsnost společně s netěsností VAROADNA nedovoluje úspěšné léčení i při dvojnásobném množství použitého léčiva.

Zimuji v jednom nástavku na deset rámků 37 x 30 cm. Nikdy nepoužívám více, jak 2 kapky léčiva a přesto mé včely varoa neničí. Úly jsou ale neprodyšné a dno je STAVEBNICOVÉ. Při fumigaci se z úlu nekouří. Člověk totiž musí při jakékoli své činnosti pochopit PRINCIP. Pak v rámci dokonale pochopeného principu dosáhnout nezpochybnitelného VÝSLEDKU.

Varoadno je totiž něco, co samo o sobě již vylučuje úspěch. Teorie sice říká, že na dva nástavky se používají čtyři kapky léčiva – ale – kolik kapek se použije na ta kvanta nástavků, jež jsou vidět již na zmíněných stránkách časopisu Včelařství a nejen na titulní straně! Již zmíněná PRAHOVÁ DÁVKA není cosi o čem se pouze mluví, ale je to zásadní FAKTOR. Dvěma pánům nelze sloužit, to všichni známe! Když včelař suverénně prohlašuje: Plásty tam včelám nechám, ať se o ně včely samy starají – pak jde o naprostý nesmyl. Včely mají tak velký prostor na zimu, a ten již sám o sobě vylučuje úspěšnou fumigaci. Když k tomu ještě přičteme netěsnost VAROADNA, tak je malér dokonán.

Kdo dává do časopisu ty celé pyramidy nástavků zapadlé sněhem? To není zimní idylka. To je spíše svědectví o naší slepotě, nebo spíše důkaz o naši hlouposti.

To nikoho nebijí do očí již nyní inzeráty na oddělky v příštím roce? Těch 10 % zimních ztrát je v normě? Nebo snad dokonce těch 10 % zimních ztrát je náš úspěch? Tak to si opravdu nemyslím. Zimovat je možné téměř beze ztrát. Když se výjimečně nějaká matka jara nedožije, jde skutečně o výjimku. Již velmi mnoho let nezimuji ani reservní matky. Na jaře jsem je nepotřeboval, a tak mi pouze blokovaly prostor – nebyly kam dát. Rozdávat na jaře vyzimované oddělky mi jaksi nevyhovovalo.

Osvědčené přísloví říká: Lépe je nemoci předcházet, než ji léčit. O jeho pravdivosti nikdo nepochybuje. Je ale naprosto zcestné řešit úbytek včelstev až NÁKUPEM ODDĚLKŮ. Úhynům je nutné ZABRÁNIT. Varoadno není tím, co snižuje zimní ztráty. Síta v podmetu jsou v rámci varoázy MÍNUSOVÁ záležitost.

Síto v podmetu, je nutné mít při převozu včelstev a pouze na nejnutnější dobu. Loni na jaře si vnuk převážel z Vysočinu autem 4 včelstva do Klatov. Proto jsme do podmetu zasunuli větrací vložky, které v Klatovech pouze vyjmul – velice jednoduchá záležitost. Větrací vložky pouze vytáhl směrem dozadu a tím je celý podmet opět volný.

Když se možná i jakoby nezúčastněný dívám kolem sebe, tak se mi zdá, že se včelaři již asi smířili s 10 % zimních ztrát. To přece nemůže a nesmí být DOBŘE! Když včelař investuje 10 q cukru, tak 1 q vlastně vyhodí. KAM?? Poničené plásty, pokálené úly a zbytečná práce se naúčtuje – KAM??

Tvrzení, že včelstvo vnitřní prostor úlu nevyhřívá JE NAPROSTÝ NESMYSL! Mám tisíce důkazů o tom, že to není pravda. Teploměr s dvojitým displejem hovoří JASNĚ.

Varoadno by mělo být čímsi plusovým. To si ale nemyslím.