25.09.2018 08:47
počet zobrazení: 245

Úl med nepotí

Úl med nepotí – nesmysl ! ÚL MED NEPOTÍ – hloupost !! ÚL MED NEPOTÍ – NAPROSTÁ PITOMOST !!!

Většinou píši do nadpisu otazník. Nechci nikomu nic vnucovat. Necítím se k tomu dost kompetentní. Když jsem si asi před týdnem pokusil udělat jakýsi rozbor mých webových stránek a vytvořil si jakousi tabulku s dalšími údaji, pak jisté skutečnosti přímo „bily do očí““ Tak vznikl nadpis s různým písmem a se ŠESTI vykřičníky.


Těch 56 článků a účasti od čtenářů na nich (134 000) s dalšími doplňujícími údaji v tabulce dávají dokonalý obraz o bídě ve včelařině.

K napsání těchto řádků mne zřejmě přiměla i aféra okolo jedné šikovné dívky, která na dvou rozdílných nářadích dokázala jet z kopce a na sněhu tak, jak to nedokázal nikdo další. A malér je tady! Dvě zlaté medaile na dvou nářadích a ještě na OLIMPIÁDĚ. To je holá skutečnost, situace, která nastala nyní poprvé, na kterou obě strany nejsou zvyklé a reagují každá po svém. A my ostatní jen zíráme. Chce se mi napsat, že každá ze zúčastněných stran se jaksi odchýlila od zlaté střední cesty a preferuje vlastní subjektivní názor. Je to složité a jde o „prachy“. Nechci také nikomu radit, vlastně tomu ani nerozumím. Jsem ale zvědav, jaké „argumenty“ se ještě objeví.

Docela mne zaujalo slovo „Bafuňáři“, Papaláši, které použil tuším, že předseda „Olympijského výboru“ Najednou z televizní obrazovky vypadlo toto slengové i zlidovělé slovo, ale na vysoké úrovni, aby jaksi upřesnilo jistou záležitost.

Bafuňáři a Papaláši tedy existují i v jiných souvislostech a i další lidé s ním přicházejí do styku a nemají z toho asi radost.

Myslím si, že toto slovo vzniklo s přispěním lidské PÝCHY, která se lidem zdála jaksi nadbytečná, a kterou tito „bafuňáři“ v popisu práce vlastně neměli. Hráli si na něco, co do jejich činnosti NEPATŘILO a lidi spíše odrazovalo. Tak se stalo, že nějaký představitel instituce nebo svazu může být předseda, tajemník, nebo také „Bafuňář“.

Tyto řádky začínají nějakým nadpisem, jednoduchou větou: „Úl med nepotí“. Kdysi to asi byla i pravda. Vývoj se ale nezastavil, přišly i nové materiály a dokonalejší pochopení fyzikálních zákonů. Dnes to již nemůže být pravda, a kdo to dnes ještě tvrdí, zaspal všechno.

Rovněž tvrzení, že jedině „studené zimování“ je správné, je naprostý nesmysl. Včela je na Zemi podstatně déle než člověk a potřebuje začít s novým životem ZAVČAS, aby se včelstvo stihlo rozvinout – VYTVOŘIT si potřebný počet jedinců, který využije následnou snůšku. Obzvláště letos bylo znát, zda se včelstvo stihlo rozvinout, vytvořit si potřebné nové včely již v zimních měsících po zimním slunovratu.

Včelstvo potřebuje takové „ubytování“, které mu umožní úspěšný ZIMNÍ start do nového života. Nějaký Langstrot, nebo Optimal to rozhoně není! Neuteplené polorámky jsou krokem kamsi do záhady, což nepochopil ani kdysi dávno aktivně  se projevující Jindřich Boháč. VČELA KE SVÉMU ŽIVOTU POTŘEBUJE KUS POŘÁDNÉHO PLÁSTU!! Celé řadě dalších „MACHRU“ pochopení této zásady chybí. Udělat z plodového tělesa „trhací kalendář“ je naprostá nezodpovědnost. Tvrzení, že v Langstrotu se vyrábí většina medu na světě je možná i pravda, to ale nic zásadního nedokazuje. Když někteří ti včelaři nedokáží vymyslet a vyrobit něco lepšího, pak ať raději mlčí.

Rozhodující je, kolik medu včelař vyprodukuje z 1 kg cukru to je zásadní záležitost. Pokud kdokoli tvrdí, že investuje 30, ba dokonce 40 kg cukru za rok do včelstva, pak ať raději tu svoji včelařinu zahodí i s rukama! Mám vyzkoušeno, že včelstvo od 1.10. do 31.3. v dalším roce spotřebuje i méně, něž 7 kg zásob. Daleko lepší je méně krmit a potřebné zásoby dodat na jaře pomocí ZÁLOŽNÍCH PLÁSTŮ! Velké množství zásob působí v zimně jako studený OBKLAD. Včely pro úspěšné přezimování potřebují spíše prázdné buňky, do kterých se mohou schovat a tím vlastně zmenšit ZIMNÍ CHOMÁČ a tím snížit spotřebu zásob. Čím méně zásob včelstvo v zimě spotřebuje, tím více si uchová vitality pro jarní rozvoj. Včelařím od roku 1948 a ještě jsem neviděl úplavici. Padlé včelstvo přes zimu jsem zahlédl pouze na cizím včelíně. Nikdo mi věřit nemusí, to co jsem právě napsal, ale ať mi „machři“ nenasazují psí hlavu a zdrží se sprostých pomluv za pravdu, kterou jsem právě napsal. Ať svoje subjektivní dedukce nevydávají za jediné a možné řešení.

Bez jakékoli další debaty - včela pro svůj úspěšný život potřebuje KUS POŘÁDNÉHO PLÁSTU. VČELA NEMŮŽE PLODOVAT V PROSTORU, KTERÝ TEPELNĚ NEOVLÁDÁ. MEZERY A LOUČKY JSOU NEGATIVNÍ FAKTOR! Včela to samozřejmě přežije, ale za všechno se platí.

Když včelař svoji lenost v myšlení i konání nahrazuje cukrem, tak ať se k tomu slušně přizná a „neoblbuje“ ostatní! Geniálních včelařů je samozřejmě jen sotva zlomek těch, kteří si to o sobě myslí. Pomyslní géniové zařaďte se mezi „slušňáky“ – BUDE VÁM TO SLUŠET.    

Ze života – telefon v kapse mají už děti ve škole – pedagogům se to nelíbí. Dospělí ale nemají problém zavolat KOMUKOLI. Rozhodl jsem se zavolat mladému člověku, kterého jsem považoval za perspektivního. Nějak mu to ale „nesedlo“ a rychle a povýšeně se zeptal, zda vím, S KÝM mluvím. To zase jaksi nesedlo mojí maličkosti. Hned jsem věděl, že mu vícekrát volat nebudu.

Příroda nebo společnost nikdy nebude ctít to, co se jaksi také vylíhlo v mozkových závitech nějakého člověka, nebo PAPALÁŠE. Vždy to bude tak, že komukoli VŽDY bude slušet POKORA! Skromnost sluší každému – ráno, v poledne, i večer.

Žijeme v době digitální, to co nelze doložit číslem, prostě neexistuje.

Číslo, číslo a zase číslo!

V průměru krmím 15 kg cukru na včelstvo. Není problém dojít k číselnému vyhodnocení včelaření. Získat proto z 1 kg cukru 6 kg medu je reálné. V roce příznivějším, může být i číslo zajímavější. Proti tomu některá čísla uváděná „včelaři“, pak zároveň ukazují na jejich „pravdomluvnost“ Již kdysi proklamovaných 30 kg cukru na podzim a další 10 kg cukru na jaře, pak k tomu už není co dodat. V současné době je cukr laciný a tak se dějí různé zázraky, které rozum nemůže zpracovat.

Všechna odvětví lidské činnosti se vyvíjejí, i VČELAŘINA! Samozřejmě! Včelaři se ale nějak zasekli a vůbec si nevšimli, že sedí přilepeni na nějakém záhadném pařezu a ten jim asi leptá i jejich mozkovou kůru.

Platí jak pro včelaře, tak i pro – Papaláše – Bafuňáře.

Již téměř 50 roků trpím napadáním a osočováním druhými – včelaři. Není to nic příjemného. Někteří tvrdí, že moje výsledky se nedají vypočítat. Zná ale někdo vzorec, podle kterého se dá vypočítat, kolik může včelstvo donést kg medu za rok? Nikdo jej nezná, jenom si hraje na chytrého. V předešlých článcích jsem již některá jména mých úhlavních nepřátel uvedl. Nehodlám v tom pokračovat. Zdá se mi to NESPRAVEDLIVÉ. Většinu jmen, která se jaksi „neosvědčila“ uvést nelze. Zbylo by málo místa na text.

Ti, kteří by byli zveřejněni, by byli v nevýhodě proti nezveřejněným. Těch nezveřejněných je velmi mnoho. L

Lapidárně řečeno: Jsou jich tři HABADĚJE a ještě něco okolo. Proto to nechám na autocenzuře. Ti, kteří mne pomlouvali a soudili, by se měli stydět, a omluvit.

Jejich paměť a svědomí by jim mělo oznámit, co to vlastně vyváděli a čemu škodili, nebo sloužili.

Očko je dávno překonané a nějaké očko, které není ve středu (zárožák?) nedává smysl. Kolik je to zbytečné práce, do každého nástavku dělat otvor! Dobré větrání lze zajistit dokonaleji a jednodušeji.

Dnešní způsob včelaření i jeho propagaci bych se pokusil přirovnat k nějaké dýchavičné lokálce (kafemlejnek), která jede od nikud nikam. A která jako palivo spotřebovává nedefinovatelné i zbytečné množství cukru.

Existuje ale vláček, který se pohybuje v jiném koridoru a je tažen zřejmě i tiše a spolehlivě jinou mašinkou v souladu i s přírodními zákony. Při dojetí do cíle, jsou jeho výsledné parametry velice odlišné. Navíc spotřebovává jen nezbytně potřebné množství cukru. Ve své podstatě jede na „fištron“

Dovětek: Před 50 roky zveřejnil Dikobraz báseň Karla Bradáče – VERŠE MEDITATIVNÍ

Pravda jde cestou osamělou
a leckdo o ní zlomí hůl.
Někdy lze říkat pravdu celou
a někdy pravdy jenom půl.

Pravda je doušek vody živé
a křišťálu se podobá.
Někdy je ale tváře křivé
a pod plachetkou osoba.

Úmysl postranní nám vyční
nad polopravdou jako věž.
Když je to pravda poloviční
není to vlastně jako lež?

Pravda je jako vonná růže
a šíří vůni nad balzám.
Někdo z ní ale dostat může
bolení hlavy jako trám!

Pravda je jasné čisté slovo.
Člověk jí někdy usměrní.
Buď lakuje jí na růžovo
či kolomazí začerní!

Jak svět je staré tohle schéma
Znali je snad i pramloci
Kdo nemá moc i pravdu nemá
Pravdu má, kdo je u moci

Karel Bradáč

 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2018 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 3, celkem 44167 od 1.7.2010