Víme o včele všechno?

Včela má ve svém životě celou řadu zvláštností. Zvykli jsme si na ně, a bereme je jako samozřejmost. Nic jiného nám také nezbývá.

Vezměme si třeba, že vajíčko – KTERÉKOLI se může vyvinout jako včela nebo matka, jen podle toho, jak je larvička krmena. Včela rozhoduje o tom, jaký jedinec se z vajíčka vyvine. Nám lidem se také rodí děti, ale musíme si počkat na jejich pohlaví, dokud se nenarodí. Stejně jej ale neovlivníme.
Trubci se dokonce rodí z vajíčka neoplozeného. Samotný Mendel s tím měl patálie, protože to tenkrát ještě nevěděl. Jeho pokusy nekorespondovaly s hráškem, kterému se současně také věnoval. Dnes, když tato fakta známe, tak nám to již připadá, jako samozřejmost.
Příroda není dílo člověka, člověk přírodu nevymyslel. Ani zasedání nějakého Ústředního výboru na to nemělo vliv. Za stvořením musí být něco superdokonalého. Vezmeme-li v potaz, že dějiny vesmíru začínají Vesmírným třeskem, pak ani ta příroda u stvoření neobstojí. Lapidárně řečeno – ono to tenkrát více bouchlo a Vesmír začal existovat!! A Helium bylo v akci. Za této situace už člověk musí odložit vlastní pýchu a použít slovo Bůh. Příroda je ve své „božské“ dokonalosti vlastně jednoduchá. Rovněž DESATERO vyniká chronologií a jednoduchostí.
Prvé přikázání zní: V jednoho Boha věřiti budeš. Co k tomu dodat? NIC!
Včely máme dvoje. Letní a zimní. Letní včely jsou krátkověké a zimní dlouhověké. Rozdíl v délce života je obrovský. A ono to funguje. Jaký je asi důvod k tomu, aby to takhle fungovalo? Mechanismus bude ale pravděpodobně jednoduchý až primitivní. Rozhodně nepůjde o něco složitého nebo dokonce záhadného.
Na včelíně mám dlouhá léta centrální napáječku. Je rozdíl ve spotřebě vody v jarních měsících a třeba v srpnu. Na jaře je spotřeba vody vyšší než v srpnu. Z toho lze usuzovat na to, že pro výchovu letních včel používají včely řidší krmnou šťávu, víc vody, než pro včely zimní.
Včela pracuje vždy úsporně a neplýtvá. Také život ledního medvěda probíhá nezpochybnitelným způsobem. Je dokonale napasován na životní podmínky za Polárním kruhem.
Jak jsem se již zmínil, je možné objektivně předpokládat, že pro výchovu letních včel včelstvo používá řidší krmnou šťávu, než pro zimní generaci včel. Letní včely nemusí být „tlusté“. Pro svoje poslání ale potřebují být štíhle a pohyblivé. Vykonat práci, kterou mají od „přírody“ v popisu práce a odejít. Letní včely jsou krmeny řidší krmnou šťávou. Jejich krmná šťáva má proto nižší sušinu.
Požadavek pro výchovu zimních včel je ale opačný. Požadavek na jejich délku života je značný. Jsou zřejmě krmeny daleko intenzivněji, krmnou šťávou, která je „hustší“ – má vyšší obsah sušiny proto, aby měla parametry pro výchovu zimních včel, aby zimní včely byly „tlustší“ – dlouhověké.
Domnívám se, že rozdíl, který je ve spotřebě vody signalizuje i rozdíl, který je i v sušině krmné šťávy. Pochybuji, že by mezi letní a zimní včelou byly ještě nějaké „mašličky a pentličky“, které zasahují nějak složitě do života včelstva. Příroda si vystačí jednoduchostí a účelností. Myslím si, že rozdíl je jednom v sušině krmné šťávy. Nějaký záhadný „průvan“ o tom asi nerozhoduje.
Někdo možná řekne, že slyším „trávu růst“ Má na to právo. Nikdy jsem nenapsal, že to vím…. Je to zřejmě domněnka, která bude vyvrácena, nebo potvrzena. Když ale pro vývin matky stačí změnit krmivo a z kteréhokoli vajíčka se narodí dokonalá samička schopná oplození, pak možná změnou sušiny mohou vzniknout „letní“ a „zimní“ včely. Možné to je.

Není nic jednoduššího, než sušinu změřit.