31.05.2018 09:29
počet zobrazení: 422

Možná i trochu z historie?

Domnívám se, že již v roce 1980 jsem se pokusil napsat prvý článek. Bylo to o Stavebnici úlu. Tenkrát byla v redakci časopisu Včelařství Paní Bürgrová. Měla k dispozici „lektory“ a ti rozhodovali o tom, zda bude článek uveřejněn.
Můj článek se dostal do Brna k lektorovi Ing. Svatopluku Kolaříkovi. Byl to tenkrát zaměstnanec Silničního vývoje a měl číslo telefonu 630440 (staré číslování) Můj pokus se s tímto „Pánem“ domluvit byl marný. Nechme podrobnosti. Nemám od něj žádné vyjádření, schoval se za Paní Bürgerovou.  Po dosti dlouhých peripetiích článek stejně nevyšel.

To byla velmi špatná zkušenost! Napadlo mne zkusit to jinak. Prvně se pokusit něco zbourat. Vytvořit prostor pro něco nového a do nového prostoru umístit nová řešení. V té době exceloval Jindřich Boháč s Langstrotem. Langstrot od začátku v mém zorném poli nebyl, hlavně mi vadilo cosi jako hunbuk okolo těchto bedýnek, stálé průpovídky o silných včelstvech. I přiznání se k tomu, že v těchto úlech se krmí i 30 kg cukru za zimu. V roce 1980 jsem měl již 10 let zkušeností se Stavebnicí. Moje zkušenosti byly v rozporu s tím, co jsem četl o Langstrotu. Napsal jsem proto v roce 1985 další článek s nadpisem: Prohřejí jarní sluneční paprsky úl? A ZASE TO NEŠLO!

Někde jsem již napsal, že včelařím již od roku 1970 ve Stavebnici. To je 31 let – včetně roku 1970
+ 18 let nového století
+ 1 rok vymyslet a vyrobit
50 let to již není málo.

Když Antonín Zápotocký kdysi napsal že – Vstanou nový bojovníci, tak jsem si říkal: Toníku Toníku, Ty do toho nějak vidíš. Ale on měl pravdu. Kolik těch úhlavních nepřátel již odešlo, ale oni přijdou další a ještě agresivnější. O jejich charakteru lze velmi pochybovat. Vždyť já jim nic neudělal!

Vždyť Centrální napáječka, Vteřinové krmítko a nebo Žirafa není jejich nápad, ale to jim asi vadí.

Stavebnici je na  9 rámků do čtverce - otevírací plodištní nástavek + 2 pevné nástavky. Nástupem Kraňky byla ale tato Stavebnice malá. Kraňka mne ale donutila přejít na větší úl. Průběžně jsem přešel na Stavebni „B“.

Stvebnice B 10 rámků do čtverce otevírací plodištní nástavek + 3 pevné nástavky.
Kdyby mi tenkrát někdo řeklo, že budu včelařit v tak velkých úlech, tak bych mu nevěřil.

Stavebnice C – rámek 40,5 x 30 – nebyla vyrobena. Všechny Stavebnice jsou konstrukčně stejné – A 9 rám B 10 rám C 11 rám.
Stavebnici C jsem chtěl vyrobit, ale manželka mi řekla „Ty snad zase budeš vyrábět nějaké bedýnky“ a když je doděláš, tak to zase spálíš. Měla pravdu. Měl jsem smůlu v tom, že tenkrát nastupovala Kraňka, což byla úplně jiná včela a ta potřebovala jiné ubytování. Na to jsem doplatil.

Stavebnice B je na 10 rámků. Samozřejmě „do čtverce“, na rámek 37 x 30 cm.

Co jsem zažil odsouzení za čtvercový půdorys, prý je zbytečný. Ve stromě prý včela žádný čtverec nemá! Dnes již snad včelaři něco chápou.

Béčko má otevírací nástavek s možností otočit dveře a tím získat prostor pro jedenáctý rámek (stavební)
    V zimě jsou dveře uteplivkou dovnitř, v létě uteplivkou ven.
    U Stavebnice C se nabízí asi už jen tři nástavky celkem – otevírací plodiště + 2 medníky.
    Rámky pro oplozování matek by už byly zbytečně velké.
    Čtyři nástavky u béčka asi jsou rozumný kompromis a obstojí. Třetí medník je možné při druhém vytáčení odebrat.
    Žádný člověk nežije jen pro jedinou skutečnost. Většinou má rodinu a je zaměstnán a třeba má i další „koníčky“.
    Když to zkusím zrekapitulovat.
    V roce 1980 prvý pokus „něco napsat“ – po deseti letech včelaření Stavebnice A
            NEÚSPĚŠNĚ!!


V roce 1985 druhý pokus – něco zbourat (Stavebnice B) a skoncovat s nesmyslem o kouzlu očka a s Langstrotem. Tento článek mi uveřejnil až Pan Tamchyna, tuším, že v roce 1992. To znamená, že 7 let ležel v šuplíky. Vyšel pod značkou J.V. a tuším, že v únoru. 1992 s nadpisem Prohřejí sluneční paprsky úl?

Kolik je „velkovčelařů“ ve státě? Nás ostatních, kteří zajišťujeme „zavčelujeme“ většinu katastrů je nepoměrně více. My jsme ti, kteří mají plné právo se přihlásit k Albertu Einštejnovi a hlavně k tomu, co prohlásil o včelách! Vy, kteří jste stále ještě nepochopili, nám nevnucujte svoji primitivitu.

Můžete mi možná vyčítat, že „to“, co si vymyslím, si také sám udělám. Je to samozřejmě výhoda. Když se „to“ třeba nepovede, mám možnost „to“ zahodit a vyhnout se posměchu. Když se ale  něco prokazatelně povede, pak Vaše odsuzování i pomlouvání svědčí o Vaši bídě i mínusovému charakteru. Samozřejmě tím, že jsem cosi vymyslel, jsem jistě nikomu neublížil. Že to někteří nesnášejí, by byl jejich problém, kdyby svým konáním – svoji falešnou aktivitou, neškodili ostatním. Vy, kteří jste nikdy nic nevymysleli a asi ani nevymyslíte, smiřte se s tím. ANI ZÁVIDĚT SE NEMÁ. Závist není plusová záležitost. Rovněž pokusit se krást cizí nápady je prachsprosté a odsouzeníhodné. Těmito končinami by slušní člověk nikdy pajdat němel.
    Poprvé jsem vystavoval v roce 1977 v Pardubicích.
    Výstava si říkala (tuším): Mezinárodní konference vynálezců a zlepšovatelů ve včelařství.
    Podruhé jsem se zúčastnil výstavy v Českých Budějovicích v roce 1979. Z této výstavy je ve Včelařství ke konci roku černobílý obrázek a několik řádků textu.
    Článek, který jsem napsal, v roce 1985 opět NEVYŠEL! Až v roce 1992 mi jej Pan Tamchyna uveřejnil pod značkou J.V.
    Na tento článek reagoval Pan Protivínský, tuším, že někde v červenci 1992 (asi) V článku byly formulace jako „autor se domnívá“ nebo „autor si myslí“, nešlo po žádné slušné a objektivní posouzení. Po těchto letech si již těžko a přesně pamatuji přesné formulace.
    Sedm let ležel v mém šuplíku a já přes hranici mnoha let děkuji panu redaktoru Tamchunovi za jeho uveřejnění.
    Pak následovaly další články, posílal jsem je přes redakci, ale většina z nich nevyšla a v redakci končí jejich stopa. Někdo je kradl?
    Proto mi nezbylo, než si zařídit webové stránky a tam tyto články umístit. Jak by vypadalo včelaření v tomto státě, kdyby moje články vycházely??
    V časopisu Včelařství se prosazují různí lidé s různými názory. Třeba rámek 39 x 24 patří dávno „do muzea“ a dávno již nemá opodstatnění. Co s Lanstrotem, a všemi neuteplenými úly?
    Kdy včelaři konečně pochopí, že včela může chovat plod pouze v prostoru, který tepelně ovládá!! Jsou-li v jejím tepelně ovládaném prostoru loučky a mezery, (polorámek) pak je tento prostor pro včelu neupotřebitelný.
    „Studené zimování“ je naprostý nesmysl! Včela je na světě podstatně déle než člověk. Musí začít plodovat ZAVČAS, jinak ji „ujede vlak“. Nový plod je ve skutečnosti nový tepelný zdroj, který podporuje nové plodování! Včasné plodování zajišťuje výrobu včel pro novou snůškou.
    Již několikrát jsem potkal názor, že očko má být „vyosené“ Co má tento nesmysl řešit? Stavebnice nemá žádná očka a větrání funguje velmi dobře! Bez oček! Uteplený úl je jednodušší i při výrobě.
    Tak tohle jsem původně v plánu psát neměl.
    Nemá-li nástavek očko, není narušena teplodržnost stěny. Včely si samy regulují větrání pod stropem se svými těly a ani při nejvyšších teplotách se prostor úlu nepřehřívá. K lepšímu větrání přispívá i křížová stavba dvou medníků. První a druhý nástavek je na „teplou stavbu“ a další dva nástavky jsou na „stavbu studenou“. I bez oček to FUNGUJE!! Přál bych všem nevěřícím a hlavně kritikům, aby viděli, jak si včely dokáží zařídit prostor pod stropem. Tak tohle se musí vidět!!

Když už tedy píší

Stavebnice B je umístěna ve včelíně. Úly jsou umístěny tak, že nejsou dosazeny ke stěně před nimi – mezi úly a stěnou je mezera, kdy je odvětrán prostor letáku a česen. Včelstvu nesmí svítit přímé slunce do česen. Ranní slunce do česen nevadí. Jak ale mají včely odvětrat úl za poledního žáru, je-li stěna úlu ještě pouze z prkénka? Za takové situace nemá včelstvo před „hicem“ úniku. Z nadpisu historie vznikla asi perspektiva, snad se to na papíře nepopere.
 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2019 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 52, celkem 62092 od 1.7.2010