18.09.2017 11:08
počet zobrazení: 1020

Zimování „ve zvonu“

Na stropu mám již „léta letoucí“ 10 cm polystyrenu, bez jakéhokoli narušení, bez jakékoli skulinky. Toto je podmínka. Nástavky jsou utepleny 5 cm polystyrenu a obity 6 mm silnými prkénky. Plodištní nástavek je otevírací se 4 cm polystyrenu ve dveřích. Za okénkem je ještě plst. Dveře jsou otáčecí, to znamená, že když jsou uteplením dovnitř je nástavek na 10 rámků (zima) otočením dveří uteplivkou ven se prostor plodiště zvětší na 11 rámků (v létě rámek stavební – od r. 1970!)
Zimování probíhá zásadně v jednom nástavku. Jakási „móda“ – zimování ve dvou nástavcích je teoreticky nezdůvodnitelné, je to vlastně nesmysl. Rovněž odkryté síto na celém dnu při zimování patří do sféry nelogičnosti – extrému. Když vidím takto zimováné včely a ještě na neuteplených polorámcích, mám jinovatku až pod jazykem.
Výraz zimování „ve zvonu“ je myšlen obrazně. Úl musí být samozřejmě hranatý a víko na celém stropu.Onen „zvon“ vzniká tím způsobem, že včelstvo je v neprodyšném nástavku, na rámcích není celuloid a víko je dokonale přitmelené. Přístup vzduchu do zimovacího prostoru je pouze spodem (jako ve zvonu). Mám vyzkoušeno, že když není na rámcích celuloid, dokáží včely v případě potřeby přejít přes uličky, tam kam uznají za vhodné. Nejsem samozřejmě schopen přesně popsat jak dochází k odvětrání úlu, ale domnívám se, že vydýchaný vzduch (kysličník uhličitý) klesá ke dnu při stěnách a vytéká česnem a zadní větrací štěrbinou. Větrání úlu by mělo probíhat „termosifonově“ a pak by včelstvu stačilo pouze sedět v úlu a neupracované čekat na jaro. Pokud by ale větrání neprobíhalo tak dokonale jako u ledního medvěda (asi ani nemůže), pak snad zimující chomáče je schopen si se vzduchem při minimální spotřebě energie pohnout. Osobně se domnívám – když vidím jak všelijak se včely zimují, že kdyby včelaři důkladně uteplili a těsnili stropy úlů, snížily by se zimní ztráty i zlepšil výnos medu.
Když už mám propisku v ruce…
Již několikrát jsem se setkal s názorem, že je dobré v nástavku na 11 rámků odebrat 1 rámek a zvětšit mezery mezi plásty. Jak může takový nesmyslný názor vzniknout? Úl musí být samozřejmě čtvercový v půdorysu: 55

Šířka rámku 39 cm
Boční mezery 1,5 cm
Šířka nástavku = 40,5 cm
Rozměr nástavku 40,5 cm x 40,5 cm

Když dáme do prostoru pro 11 rámků jen 10 rámků, vychází nám prostor pro 1 rámek skoro 4 cm a už to je extrém. Naráží se ještě na další zásadní nedostatek. Je to „naředění“ plástové plochy v prostoru který včelstvo ovládá. Když včelstvo opustí na jaře zimní chomáč (vstane z postele) neovládá tepelně pro plodování celý prostor nástavku. Budeme-li počítat se skutečností, že včelstvo tepelně pro plodování ovládá jen jeho polovinu, pak v tepelně ovládaném prostoru chybí jedna polovina plástové plochy rámku pro plodování. Do mezery mezi plásty matka samozřejmě klást nemůže. Včelstvo je proto ochuzeno o polovinu plástové plochy jednoho rámku a ta mu bude chybět při jeho rozvoji. Do louček v polorámkovém plodišti také matka neklade .

Shrnuto

Včela je schopna přežívat i v neutepleném úlu. Nám však nejde o přežívání, ale o to, abychom při úsporných „vstupech“ dosáhli co nejlepšího výsledku. Jenom přežívání včelstev nám není nic platné. Máme-li vytvořit optimální podmínky pro život včelstva, pak musíme mít úl uteplený a také na určité úrovni vymyšlený!! Primitivita nemá ani ve včelařině právo na existenci.

1.) Langstrot patří do muzea!! (i podobné polorámky)

2.) Rámek 39 x 24 je dávno překonaný

3.) Laciný úl není ten který se tváří jako pořiditelný za málo peněz. Staré a osvědčené přísloví praví: „Nejsme tak bohatí abychom si kupovali laciné věci“.


4.) I do včelařiny je potřeba zavést systém! Do tohoto systému samozřejmě patří i chov a předávání matek.


5.) Podle výše psaných zásad včelařím již 40 let. Těm bedýnkám říkám „STAVEBNICE B“ („béčko“) Funguje to


Pokud by včelaři hlavně POCHOPILI a rozhodli se respektovat výše psané řádky, potom by mohli omezit stav včelstev na polovinu, čímž by ušetřili více jak 50 % cukru a přesto bude celkový výsledek v konvích zachován. 56


V jakékoli situaci většinou existuje více řešení, která vedou ke stejnému cíli. Snižovat stavy včelstev není potřeba. Stačí ztráty, které způsobila varoáza. Umístění včelstev do úlu uteplených, které budou mít prokazatelně vyšší kvalitu a zazimovat je „ve zvonu“ může být východiskem ke zlepšení života včely. Na medomety jsou dotace, není se čeho obávat.

 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2019 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 3, celkem 54038 od 1.7.2010