To jsou ale názory!?

Již jednou jsem se zmínil o článku Ing. Kamlera ve Včelařství č. 10 z roku 2013. K tomuto článku snad ještě pár poznámek.

Ing. Kamlerovi i podle toho co, napsal dalšího, zatím ještě nedošlo, že úl má být dobře uteplený a neprodyšný. Již v několika článcích jsem se zmínil o tom, že úl s prodyšným stropem nemá šanci na úspěch. Úspěšně lze zimovat „VE ZVONU“, na principu rozdílu specifických vah kysličníky uhličitého a kyslíku (á lá lední medvěd) při rovnosti teplot.

Již před mnoha lety, kdy ještě polystyren nebyl na „každém rohu“ jsem si vyrobil stroj na jeho drcení. Různé zbytky polystyrenu bylo možné snadno a rychle nadrtit. Rozdrcený polystyren byl nasypán do rámu širokého 7 cm a podbitého 6 m silnými prkénky. Vrch rámu byl pobyt stejně. Tím vznikl prodyšný strop silný 7 cm z drceného polystyrenu. NEOSVĚDČIL SE. Hned po prvém proletu na jaře jsem všechny tyto stropy VYHODIL!

Pára, která prošla do drceného polystyrenu se v něm srazila a „pršela“ zpět do včelstva. Bylo naprosto jasné, že tento strop včelám nevyhovuje. Po jeho zvednutí včelstvo zašumělo, včely zvedaly zadečky i nohy a vypadalo to, jako by je zábly nohy. Včelstva s plným nedrceným polystyrenem se chovala jinak a měla i více plodu.

Tato hodně vousatá zkušenost byla již dávno vtělena do textu. Moje články ale působením někoho mocného nevycházejí a tak si je lidé nemohou přečíst ve Včelařství a nemohou si je ověřit.

V lednovém čísle časopisu Včelařství je jakýsi pokus o hodnocení 10 úlů jakousi komisí. Tímto článkem jsem doslova šokován. Třetí nástavek od kraje má asi dostatečně silnou izolaci stropu. Z čeho ale je?? Vše ostatní je pouhá bída a nouze. Všechna ostatní víka jsou naprosto nedostatečně zateplená!!

Jaká je v nich izolace – ví to alespoň ona komise?

A největší šok? Všechny bedýnky prý jsou na rámkách 39 x 24. To snad ani ta komise nemůže a ani nesmí myslet vážně! Některé další informace jsou ale tak divné, že se k nim nechci vyjadřovat. S jedním ale s Ing Kamlerem souhlasím a tleskám. Proto cituji: „Kvalitou nových úlů jsem přímo vyděšen„ Nezbývá mi, než počkat, co se z celé akce vyvrbí.

Již dopředu je ale jasné, že na našem včelíně by to neslušelo ani jedné bedýnce. Náš včelín je úplně někde JINDE. Také výnosem.

Výše psané řádky jsou snad jenom jakýsi pokus o předmluvu k zásadním záležitostem. Dále nemůžu a ani nechci trpět osočování a napadání rádoby odborníky.

Od 15. května 2009 se nacházím na seznamu Přednášejících odborníků. S touto skutečnostní se celá řada včelařů nikdy nevyrovnala. Podle toho, jak se stále tito lidé chovají, se s touto skutečnostní zřejmě nikdy ani nevyrovnají. Vždy se budou snažit jenom uštknout.

Na semináře do Nasavrk jsem proto pravidelně zván a výsledkem jsou stále stejné rozpaky. Když se lidé kdykoli sejdou, měli by si otevřeně popovídat o čemkoli. Dostat se ale do diskuse je stále stejný problém.

Na posledním semináři v Nasavrkách, tuším 15.10.2016 jsem se pokusil seznámit prořídlé řady včelařů s Vteřinových krmítkem. Reakce Ing. Kamlera byla ale vyloženě nepřátelská – prý na toto krmítko „dojedu“. Podle něho je prý nejlepším krmítkem rámkové krmítko, které prý si nechá udělat u Pana Kolomého a které se bude dávat po vyjmutí dvou rámků do nástavku. Krmit prý bude možné bez kontaktu se včelami! Po dlouhých letech provozu Vteřinového krmítka to na žádné „dojetí“ nevypadá – OPRAVDU.

Vteřinové krmítko se vkládá místo zadní vložky a lícuje s okénkem zevnitř. Říkám mu vteřinové proto, že k jeho vložení a vyjmutí stačí jen několik vteřin. Lze jej vložit a vyjmout bez použití kouře. Krmit lze samozřejmě bez kontaktu se VČELAMI!

Znovu zdůrazňuji – krmítko nezasahuje do prostoru úlu a končí pod okénkem!! Celé je kryto prkénkem, a proto nemůže do jeho vnitřku nic PADAD!! NEMÁ ODKUD!! Aby mohlo být Vteřinové krmítko vloženo do úlu, není potřeba nic upravovat. Svoje místo v úlu má předem určené. Snad jen podotázka. Kam bude Ing. Kamler dávat ony dva nešťastné rámky, aby místo nich mohl vložit vychváleného nepodárka?

Marně si lámu hlavu s tím, jak dojde k naplnění proroctví o „dojetí“ mého včelaření na Vteřinové krmítko.

Dovětek nebo hanba?

Podle slov pana Karocha při jeho ukončení činnosti v redakci Včelařství ležel na stole můj článek o Vteřinovém krmítku. Byl zredigován a byl schopen otisknutí – včetně asi pěti fotografii. Po panu Karochovi nastoupila paní Ingrová.

Když nastoupil do redakce Dr. Kolář, začal jsem se o tuto záležitost zajímat. Pan doktor mi sdělil, že i za pomoci dalších členů z redakce se nepodařilo nic nalézt. Asi proto, že prošel redakci jakýsi záhadný „průvan“.

Asi před čtrnácti dny jsem po telefonu hovořil s panem Karochem. Až překvapivě dobře si různé detaily pamatoval. Říkal mi, že při jeho odchodu z redakce jsem měl v redakci vlastní složku. V této složce byla i informace o mém běžném účtě, kam se měli posílat honoráře. Kolik bylo v této složce článku, které nikdy nevyšly, a léta se zde hromadili, si netroufám odhadnout. Bylo by zajímavé porovnat protokol pošty s další postupem. Odkaz na sebevětší průvan či zemětřesení nic neřeší.

Komu vadí moje články??

Zdá se mi, že právě v tomto případě lze hovořit o ZÁVISTI A NENÁVISTI!