19.09.2016 08:03
počet zobrazení: 2814

Jak vyměnit matku?

Způsobů pro výměnu matky je celá řada. Žádný ale zřejmě není stroprocentní. Různí praktici preferují různá řešení a ve skutečnosti často ani nevědí, o čem doopravdy mluví.
Při jakékoli lidské činnosti jde ale o to, jak se podaří princip, na kterém úspěch stojí pochopit v celé šíři, i v souvislostech. Subjektivní a nebo dokonce úzkoprsé názory jsou již předem odsouzeny k neúspěchu.
    Pokusme se proto nahlédnout „pod pokličku“ doporučení měnit matku po nakrmení včelstva. V tomto období prý je přijetí nové matky nejsnazší. Když se na tuto metodu podíváme s nadhledem, pak je tato metoda hned od samotného počátku vadná.
    Za této situace má nevyhovující matka vytvořit základ pro včelstvo na příští rok? Neměla by to být ale nová matka plná energie, která si vytvoří onen „grunt“ pro příští sezónu z vlastních potomků?
    Na mém včelíně neosvědčené matky jako základ pro další období nepoužívám. Každá nová matka musí být ve včelstvu zavčas, aby si ona sama vytvořila základ pro příští rok. Spoléhat se na nevyhovující matku, že možná ještě a náhodou cosi dokáže je proti mysli!
    I při výměně matky by bylo zřejmě nejlepší navrátit se k přírodě. Snažit se pochopit to co existuje již miliony let, kdy jsme tu ještě nebyli. Při „tiché výměně matky“ existuje zřejmě nějaký jednoduchý mechanismus, na kterém ona „tichá výměna matky“ funguje. Nepůjde zřejmě o žádnou složitou záležitost, která platí jen někdy dopoledne a jindy zase naschvál odpoledne. Půjde asi o SYSTÉM, který bude srozumitelný.
    Již dopředu bude dobré si přiznat, že výměna opotřebené „hemelky“ za nového koně je něco jiného – kůň nemá feromon.
    Nějak podvědomě cítím, že používat slovo revoluce není dobré. Výraz evoluce je příjemnější.
    Při výměně již zmíněného koně je situace úplně jiná. Když se majitel rozhodne onoho koně vyměnit, musí si na nového koně udělat ve stáji místo. Teprve na uvolněné místo může postavit novou „hemelku“.
    Při výměně matky, ale odebíráním matky dojde vlastně k „revoluci“ a ta je příčinou nepříjemných zmatků v úlu. Odebráním matky dojde i k odebrání 100 % feromonu!! A to je MALÉR.
    Jestli-že omezíme životní projevy původní matky, může tato v úle zůstat a tím zachováme klid v úle.
    Delší dobu již výměnu matky řeším tak, že prvně do včelstva vložím matku jinou a teprve potom vezmu nevyhovující matku pryč – a ono to funguje. (feromon)
    Teorie o tom, že je možné pouze nadělat oddělky a ty pak jednoduše postavit na včelstvo, kde je potřeba měnit matku a včely prý si samy z oněch dvou matek vyberou je asi elegantní nesmysl. Bez hledání nevyhovující matky se asi neobejdeme.
    Úspěšná výměna matky musí zřejmě vždy začít nalezením vyměňované matky a jejím umístěním v klícce do podmetu – vychytávací klícka položená do podmetu. (včely k matce mají přístup)
    K „tiché“ výměně matky“ asi dochází tehdy, když ona matka již neplní svoje povinnosti. Včely ale nejsou tak chytré a NEPŘEMÝŠLÍ! Prvým impulzem k „tiché výměně matky“ je asi nedostatečná výroba feromonu (malé množství) Pokud je matka zdravá, plně funkční a zaručuje potřebné množství feromonu pak včelstva asi necítí potřebu něco konat. Když již ale matka není schopná potřebné množství feromonu zajistit, dojde k reakci včelstva na tuto skutečnost. Opravdu mne nenapadá jiná možnost než prohlásit, že za nastalou situaci zodpovídá nedostatečné množství feromonu. Že by se nějak měnilo složení feromonu se mi  zdá málo pravděpodobné a asi i nadbytečné.
    Snížení produkce feromonu matkou je možné zajistit rukou včelaře. Pokud matka žije mezi svými včelami, ve svém životním a nenarušeném prostředí, produkce feromonu je zaručena. Když ale matku zbavíme části jejího životního prostředí a zamezíme ji v žití „naplno“ to znamená, že omezíme její životní funkce, dojde i ke snížení produkce feromonu. Nemůže-li matka klást, nemůže být ani naplno krmena a je-li i mimo chomáč včel, pak jsou její životní funkce narušeny a samozřejmě i produkce feromonu je zákonitě snížena. Včelstvo sice matku má a proto nemá pocit osiřelosti a nezakládá na svém plodu v plodišti matečníky. V medníku (v izolátoru) je ale nová matka, která je „plně funkční“ Má svoje plásty, svůj plod, svoje včely, svůj životní prostor a může klást i vajíčka. Není ničím OMEZOVÁNA. Má proto převahu nad vyměňovanou matkou. Celý oddělek, i včelstvo má i stejné ovzduší v úlovém prostoru, které zajišťuje síto v okénkovém rámu. Oddělek i základní včelstvo má svoje vlastní krmítko. V úlu zřejmě neprobíhá „revoluce“ ale evoluce, nenásilný příchod do jiné situace.
    Nezáleží na počtu plástů vkládaného oddělku. Vzhledem k tomu, že matky jsou oplozovány v „oplozovací baterii“ – normální nástavek na 3 nebo 4 oddělky (Stavebnice B) je prvý odebraný oddělek dvourámkový. Poslední čtvrtý oddělek může být podstatně větší, schopný zazimování. Úmyslně nezabýhám do detailů, něco jsem již v minulosti napsal. Snad jen maličkost. Stavebnice A je v provozu od roku 1970 včetně, nástupem Kraňky se stala malou a krátce po svém vzniku byla nahrazena Stavebnicí B. Obě jsou čtvercové a funkčně naprosto stejné, jedna na 9 rámků, druhá na 10 rámků 37 x 30 cm. Áčko bylo vystaveno v Pardubicích - v roce 1977 a v roce 1979 na Živitelce, samozřejmě i s „Oplozovací baterií“ Stavebnice B pak tuším 2 vystavována v Praze a před 6 lety v Ostravě i Žirafou.
    Moje články nevychází. Proč??? Kde je ta žába na prameni??? Závist??? Nebo snad pýcha těch zodpovědných NEZODPOVĚDNÝCH!!!
     Naši předkové žili na jiné technické úrovni než naše generace, jejich přísloví říká, že „všechno zlé je na něco dobré“.
    V letošním roce jsem měnil matku v úlu č. 5. Právě zde probíhala „tichá výměna“ Matku jsem nehledal, ale včelstvo bylo „přecezeno“ přes mřížku a neoplozená matka chycena. Na prvý pohled bylo zřejmé, že je matka malá, proto jsem se rozhodl výměnu uskutečnit. Postup byl stejný, jako vždy. Chycena matka byla dána do vychytávací klícky a umístěna na dno. Vše ostatní proběhlo dle zaběhnutého systému. Také na mřížku byl umístěn propíchnaný novinový papír a do obou krmítek dána obvyklá porce cukerného roztoku.
    Druhý den navečer měla být matka v klícce na dně úlu odstraněna, ona však v klícce nebyla! Klícka byla nepatrně deformovaná, a proto se této malé matce podařilo z klícky uniknout. Na prvý pohled bylo zřejmé, že se něco stalo. Klícka nebyla včelami obsazena! Tím získala tato matka vše, o co byla připravena zpět. Papír na mřížce nebyl prokousán! K promísení včel oddělku a základního včelstva nedošlo. V jednom prostoru úlu zůstali dva vlastně samostatné celky.
    Nezbývala jiná možnost, než se vrátit na začátek, matku znovu chytit a dát ji do nové klícky z umělé hmoty. Nová matka v oddělku nebyla na plástu, ale byla schována pod krmítkem a asi nekladla. Pro jistotu byla matka z oddělku připíchnuta na plást klíckou. Matka v podmetu byla vyjmuta raději až za 2 dny, a za další 2 dny pak vypuštěna matka v oddělku. Při kontrole 9.9.2016 měla ještě 4 plásty plodu.
    Tato nepříjemná zkušenost byla vlastně důkazem, že je možné omezit matku v životních funkcích i když je tato matka ve včelstvu a ještě tak vlastně slouží k navození atmosféry JAKO při „tiché výměně“ Nová matka tak získává převahu nad nevyhovující matkou v produkci feromonu.
Může si včelstvo ROZUMEM vybrat LEPŠÍ MATKU pro svůj další život? Asi těžko!
 
kvalitní serverhosting TELE3 s.r.o.

Copyright © 2000 - 2019 Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by TELE3 s.r.o. | XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 21, celkem 67720 od 1.7.2010