Menu
Jak zlepšit větrání úlů?
Kdesi jsem zaslechl nebo dokonce četl cosi o tom, že všechno již bylo vymyšleno, nebo vynalezeno. Dnes už prý nelze nic vymyslet, nebo dokonce přijít s něčím novým. To samozřejmě nemůže a ani nesmí být pravda!
Teplá stavba, studená stavba, očko a dokonce očko, které není ve středu nástavku! Fuj. Pokusme se stanovit si priority a neutápět se v malichernostech, které na samotný život včelstva nemají zásadní význam.
Včelám je úplně jedno, jakým způsobem se dostává vzduch do prostoru úlu. Jejich požadavek je jen na dostatečné množství a kvalitu přicházejícího vzduchu do vnitřního prostoru úlu, do prostoru, který má zásadní vliv na život včelstva.
Teplá, nebo studená stavba? Vzhledem k tomu, že bez stavebního rámku, který bude vždy přístupný, si jen těžko můžeme představit plodiště řešené jinak, než na teplou stavbu, a s otevíracím nástavkem. (od roku 1970 v plném provozu – STAVEBNICE B – 37 x 30 cm) Činnost včel na stavebním rámku je možné kdykoli zkontrolovat a udělat potřebná opatření. Z tohoto pohledu plodiště na studenou stavbu vlastně nepřipadá v úvahu.
Dveře otevíracího nástavku jsou otáčecí a otočením dveří uteplivkou ven se prostor otevíracího nástavku zvětší o jeden rámek – na 11 plástů a tím vznikne prostor pro stavební rámek. Díky i této skutečnosti tak vznikne v otevíracím nástavku dostatečný prostor pro plodiště. Na otevírací nástavek přijde mřížka, která je obložena lištami. Cosi jako rám pro mřížku. Lišty jsou 13 mm silné, potřebné šířky a délky.
Dno úlu musí být co nejjednodušší, samozřejmě řešené tak, aby se na něj dali postavit nástavky na teplo i na studeno. „Varoadno“ asi podmínky splňovat nebude. Je zbytečně složité. Při dostatečně vysokém podmetu je možné do podmetu vložit větrací vložku – síto, které zajistí uzavření a větrání včelstva kdykoliv.
Na otevírací nástavek (na rám s mřížkou) přijde další pevný nástavek další pevný (čtvercový!!) nástavek na teplou stavbu.
Na prvý nástavek nad mřížkou přijde další pevný nástavek, již ale na studenou stavbu – „KŘÍŽOVÁ STAVBA“ Žádný z nástavků nemá „očko“ Nepotřebuje jej. Očko je cosi, co narušuje konstrukci nástavku a vlastně zhoršuje větrání. Daleko lepšího větrání lze dosáhnout bez oček. Jsou-li dva spodní nástavky na teplou stavbu a další medníky na stavbu studenou, pak nastává velice příhodná situace pro větrání úlu i v těch největších letních vedrech.
Postavíte-li nad sebe nástavek na teplou a studenou stavbu, pak nastane zajímavá skutečnost a to tím, že ouška rámku v každém nástavku zabraňují průvanu a v celé výši úlu. Když jsem při prvých pokusech dal všechny čtyři nástavky na sebe na teplou stavbu, vznikl mezi přední stěnou a prvým plástem prostor, ve kterém vznikal průvan od česna až po česínko pod víkem. Včely na to reagovaly tím, že proti česínku pod stropem vytvořili val z propolisu, aby zamezily nepříjemnému průvanu.
Je-li použita křížová stavba, pak je kanál od česna nahoru 2 x přerušen oušky rámku a průvan nemůže nastat. Při česínku, které je 2,5 – 3 cm široké, a které je vytvořeno 5 lištami 13 mm silnými (stejné jako u mřížky) vznikde pod víkem nad rámky prostor 2 cm vysoký, který slouží jako prostor pro odvod vzduchu do česínka pod stropem. Je-li tento prostor zastavěn, pak jedině od zadních rohů směrem na hrany k česínku. Na rámečcích 4 nástavku jsou holé loučky, jakoby trojúhelník se základnou u zadní stěny a špičkou k česínku. Tento trojúhelníkový prostor včely nikdy nezastaví, vždy jej nechávají volný pro větrání úlu!
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem se proto jeví folie na rámcích jako mínusová záležitost. Uličky jsou zablokovány folií, která brání větrání směrem nahoru.
Jsou-li uličky nad rámky volné, pak je větrání celého prostoru úlu daleko snazší a rovnoměrnější. Očka v přední stěně jsou záležistotí nedokonalou – PŘEKONANOU.
Hovoříme-li o větrání úlů, pak nelze opomenout ani to, že do česna úlu nesmí „pražit“ slunce. Na našem včelíně jsou úly poodsazeny od přední stěny 10 cm a nad přízemím je ochoz pro přístup k česnům prvního patra. Horní řada je poodsazena také a jako zábrana pro přímé zasažení česnem slunečními paprsky slouží střecha, která je přesazena stejně, jako ochoz před přední stěnu a tím zabraňuje přímému slunečnímu svitu do česen. Ráno přímé sluneční paprsky v česně nevadí. Česno je potřeba uchránit od přímého slunečního „úpalu“ v pozdější době.
Na našem včelíně i při vysokých letních teplotách, které Vysočinu potkaly, naše včelstva těmito teplotami netrpí. Samozřejmě, že i tepelnou pohodu včelstev zajištuje také 5 cm polystyrenu u nástavků a 10 cm polystyrenu ve víku.
Česínko pod víkem nesmí být široké. Stačí do 3 cm široké a prostor nad rámky 2 cm (0,7 cm mezera + 13 cm vysoké lišty) potřebné šíře a délky. I při nejvyšších letních teplotách většinou u 3 cm širokého česínka stačí včelstvu á 3 včely k odvětrání úlového prostoru. Jak česínko pod stropem, tak i česínko nad mřížkou slouží pro výlet trubců.
Česínko pod stropem a hlavně 2 cm volného prostoru nad rámky posledního nástavku podezřívám i z toho, že umožní „termosifonové“ větrání úlového prostoru. Včelstvo si obsazením česínka pravděpodobně může snížit průchodnost vzduchu česínkem a zamezit průvanu a asi ony jen 3 včely postačí k odvětrání úlu. Při vyšších teplotách.
Právě ony 2 cm volného prostoru nad rámky umožňují včelstvu ovládat celý prostor pod stropem a tím celý prostor úlu! Fyzikální zákony nejsou zřejmě proti.
Vážení přátelé a nevážení nepřátelé! Pokuste se objektivním způsobem pochopit výše psané řádky a dojít konečně k OBJEKTIVNÍMU řešení. Platí pro ty, kteří jsou osloveni jako druzí. Čeho jste svými negativistickými postoji dosáhli? Odpovězte si sami. Nejsou již Vaše negativa zbytečná a moc „vousatá“? Těm prvně osloveným děkuji a přeji úspěch v každém jejich počínání.
Včelám je úplně jedno, jakým způsobem se dostává vzduch do prostoru úlu. Jejich požadavek je jen na dostatečné množství a kvalitu přicházejícího vzduchu do vnitřního prostoru úlu, do prostoru, který má zásadní vliv na život včelstva.
Teplá, nebo studená stavba? Vzhledem k tomu, že bez stavebního rámku, který bude vždy přístupný, si jen těžko můžeme představit plodiště řešené jinak, než na teplou stavbu, a s otevíracím nástavkem. (od roku 1970 v plném provozu – STAVEBNICE B – 37 x 30 cm) Činnost včel na stavebním rámku je možné kdykoli zkontrolovat a udělat potřebná opatření. Z tohoto pohledu plodiště na studenou stavbu vlastně nepřipadá v úvahu.
Dveře otevíracího nástavku jsou otáčecí a otočením dveří uteplivkou ven se prostor otevíracího nástavku zvětší o jeden rámek – na 11 plástů a tím vznikne prostor pro stavební rámek. Díky i této skutečnosti tak vznikne v otevíracím nástavku dostatečný prostor pro plodiště. Na otevírací nástavek přijde mřížka, která je obložena lištami. Cosi jako rám pro mřížku. Lišty jsou 13 mm silné, potřebné šířky a délky.
Dno úlu musí být co nejjednodušší, samozřejmě řešené tak, aby se na něj dali postavit nástavky na teplo i na studeno. „Varoadno“ asi podmínky splňovat nebude. Je zbytečně složité. Při dostatečně vysokém podmetu je možné do podmetu vložit větrací vložku – síto, které zajistí uzavření a větrání včelstva kdykoliv.
Na otevírací nástavek (na rám s mřížkou) přijde další pevný nástavek další pevný (čtvercový!!) nástavek na teplou stavbu.
Na prvý nástavek nad mřížkou přijde další pevný nástavek, již ale na studenou stavbu – „KŘÍŽOVÁ STAVBA“ Žádný z nástavků nemá „očko“ Nepotřebuje jej. Očko je cosi, co narušuje konstrukci nástavku a vlastně zhoršuje větrání. Daleko lepšího větrání lze dosáhnout bez oček. Jsou-li dva spodní nástavky na teplou stavbu a další medníky na stavbu studenou, pak nastává velice příhodná situace pro větrání úlu i v těch největších letních vedrech.
Postavíte-li nad sebe nástavek na teplou a studenou stavbu, pak nastane zajímavá skutečnost a to tím, že ouška rámku v každém nástavku zabraňují průvanu a v celé výši úlu. Když jsem při prvých pokusech dal všechny čtyři nástavky na sebe na teplou stavbu, vznikl mezi přední stěnou a prvým plástem prostor, ve kterém vznikal průvan od česna až po česínko pod víkem. Včely na to reagovaly tím, že proti česínku pod stropem vytvořili val z propolisu, aby zamezily nepříjemnému průvanu.
Je-li použita křížová stavba, pak je kanál od česna nahoru 2 x přerušen oušky rámku a průvan nemůže nastat. Při česínku, které je 2,5 – 3 cm široké, a které je vytvořeno 5 lištami 13 mm silnými (stejné jako u mřížky) vznikde pod víkem nad rámky prostor 2 cm vysoký, který slouží jako prostor pro odvod vzduchu do česínka pod stropem. Je-li tento prostor zastavěn, pak jedině od zadních rohů směrem na hrany k česínku. Na rámečcích 4 nástavku jsou holé loučky, jakoby trojúhelník se základnou u zadní stěny a špičkou k česínku. Tento trojúhelníkový prostor včely nikdy nezastaví, vždy jej nechávají volný pro větrání úlu!
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem se proto jeví folie na rámcích jako mínusová záležitost. Uličky jsou zablokovány folií, která brání větrání směrem nahoru.
Jsou-li uličky nad rámky volné, pak je větrání celého prostoru úlu daleko snazší a rovnoměrnější. Očka v přední stěně jsou záležistotí nedokonalou – PŘEKONANOU.
Hovoříme-li o větrání úlů, pak nelze opomenout ani to, že do česna úlu nesmí „pražit“ slunce. Na našem včelíně jsou úly poodsazeny od přední stěny 10 cm a nad přízemím je ochoz pro přístup k česnům prvního patra. Horní řada je poodsazena také a jako zábrana pro přímé zasažení česnem slunečními paprsky slouží střecha, která je přesazena stejně, jako ochoz před přední stěnu a tím zabraňuje přímému slunečnímu svitu do česen. Ráno přímé sluneční paprsky v česně nevadí. Česno je potřeba uchránit od přímého slunečního „úpalu“ v pozdější době.
Na našem včelíně i při vysokých letních teplotách, které Vysočinu potkaly, naše včelstva těmito teplotami netrpí. Samozřejmě, že i tepelnou pohodu včelstev zajištuje také 5 cm polystyrenu u nástavků a 10 cm polystyrenu ve víku.
Česínko pod víkem nesmí být široké. Stačí do 3 cm široké a prostor nad rámky 2 cm (0,7 cm mezera + 13 cm vysoké lišty) potřebné šíře a délky. I při nejvyšších letních teplotách většinou u 3 cm širokého česínka stačí včelstvu á 3 včely k odvětrání úlového prostoru. Jak česínko pod stropem, tak i česínko nad mřížkou slouží pro výlet trubců.
Česínko pod stropem a hlavně 2 cm volného prostoru nad rámky posledního nástavku podezřívám i z toho, že umožní „termosifonové“ větrání úlového prostoru. Včelstvo si obsazením česínka pravděpodobně může snížit průchodnost vzduchu česínkem a zamezit průvanu a asi ony jen 3 včely postačí k odvětrání úlu. Při vyšších teplotách.
Právě ony 2 cm volného prostoru nad rámky umožňují včelstvu ovládat celý prostor pod stropem a tím celý prostor úlu! Fyzikální zákony nejsou zřejmě proti.
Vážení přátelé a nevážení nepřátelé! Pokuste se objektivním způsobem pochopit výše psané řádky a dojít konečně k OBJEKTIVNÍMU řešení. Platí pro ty, kteří jsou osloveni jako druzí. Čeho jste svými negativistickými postoji dosáhli? Odpovězte si sami. Nejsou již Vaše negativa zbytečná a moc „vousatá“? Těm prvně osloveným děkuji a přeji úspěch v každém jejich počínání.
Copyright © 2000 - 2024
Včelařství Josef Jaroš
Powered and created by
TELE3 s.r.o.
| XHTML 1.0 | CSS 2
Počet přístupů dnes: 50, celkem 171264 od 1.7.2010