­   
Najít neoznačenou matku v početném včelstvu a zajistit její výměnu je záležitost složitá. Ještě jsem nikde nečetl, že by se někdo s těmito peripetiemi chlubil. Ani „přecezení“ celého včelstva přes mřížku nemusí dopadnout dobře. Matka má také svoji hlavu, kterou k naší nelibosti použije!
    Stalo se mi před lety, že jsem „přecedil“ celé včelstvo přes mřížku a přesto matka nebyla nalezena, nakonec byla chycena mezi posledním zbytkem včel v podmetu. Připadal jsem si jako pan Holcman, když hledal aluminiový klíček.

Poučení?
Je nutné přecedit 100 % včel, mezi kterými může být matka. Samozřejmě nebudeme cedit medníky nad mřížkou, je-li na plodišti mřížka. Tyto medníky pouze odstavíme, abychom mohli pracovat v plodišti. Celý úspěch naši akce vlastně záleží na použité technologií. To znamená – zamezit matce aby mohla pobíhat KDEKOLIV!

Připravím si proto reservní dno a na něj postavím pevný (neotevírací nástavek), do kterého dám 4 – 5 souší.
    Na tento nástavek položím mřížku. Na tuto mřížku postavím otevírací nástavek bez dveří a okénka tak, aby do tohoto nástavku bylo dobře vidět.
    Včely je možné přecedit i do odstaveného medníku – podle síly včelstva.
Připravím si prázdný roják na rámkovou míru jako má úl.
    Nyní nastává rozhodující akce.
    Odsuneme okénko v plodišti dozadu se 4 rámky a 5. rámek odzadu dáme do rojáku, další 4 rámky posuneme trochu dozadu a ihned vyndáme 1 krycí plást. V plodišti nám zůstávají 4 rámky  u okénka a 4 rámky s plodem, které dáme do rojáku. Za tohoto stavu je velká pravděpodobnost, že matku máme v rojáku, že nestačila utécti. Pokud je tato akce provedena ke konci července, kdy již není v úlu stavební rámek, pak to ještě neselhalo. Kdyby byl v úlu stavební rámek, pak to situaci komplikuje a plodiště by se muselo omést celé.
    Počítejme s tím, že v rojáku máme 6 rámků s plodem a matkou. Nyní 2 rámky ometeme na mřížku a kuřákem pomůžeme ometeným včelám pod mřížku na souše. Objeví-li se na mřížce matka, máme vyhráno a plásty z rojáku můžeme vrátit do úlu. Neobjeví-li se matka na mřížce, máme ještě 2 pokusy po 2 rámcích k nalezení matky.
    Je skutečně důležité, použít takový postup, aby byl cezen co nejmenší počet včel, kde by měla matka být. Znovu opakuji, je nutné vyjmout z plodiště urychleně plodové plásty, než matka uteče z plodu někam jinam. Přecedit á 6 plástů již není tak složitá záležitost.
    Otevírací nástavek postavený na mřížce má svoje nesporné výhody. Má-li nástavek pouze 3 stěny a je postaven volným prostorem „proti světlu“, pak tímto volným prostorem opravdu dobře vidíme na mřížku, zda se jíž matka nachází na mřížce, kde ji můžeme pohodlně chytit.
    Máme-li opravdu štěstí a ometením prvých dvou plástů matku najdeme, pak včelstvo můžeme uvést do původního stavu. Další 4 plodové plásty již samozřejmě nemusíme ometat a vrátíme je také do plodiště. Rovněž souše z podmřížky ometeme zpět do úlu. Třeba do medníku.
    O úplném zkompletování včelstva rozhoduje to, jakým způsobem chceme vyměnit chycenou matku. Budeme-li ji měnit s použitím oddělku, nebo jiným způsobem. Rozhodně nejsem zastáncem výměny matky klíckou. Teorie hovoří proti tomuto způsobu. V zásadě jde o to, abychom přidali novou matku „bez ztráty kytičky“. Nestačí, když nová matka ve včelstvu klade, ale je potřeba, aby měla všechny nohy funkční a byla chlupatá. To je důkazem o tom, že její vstup do nového společenství dopadl dobře.
    Matku je možné měnit i jinak. Je ale potřeba nespoléhat na to, že si včely „vyberou“, když oddělek s novou matku postavíme na plodiště s nevyhovující matkou. Neexistuje žádná teorie, která by toto zdůvodnila!
Včely si matku vybrat neumí.