Úl med nepotí – nebo ano?

V příslovích je zachována moudrost generací, zkušenosti lidí, kteří žili před námi. O moudrosti přísloví nelze pochybovat. Existuje také přísloví, které říká že „výjimka potvrzuje pravidlo“.

Před nějakými 100 lety opravdu platilo přísloví o úlu, který med nepotí. Rozdíly mezi jednotlivými úlu byly tak malé, že tyto úly život včelstva zásadně neovlivňovali. Přišly ale umělé hmoty s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi a revoluce (protivné slovo) je tady. Využít možností, které dnešní doba nabízí je naše povinnost.

Všechno se vyvíjí, nic nezůstává ztrnule stejné. O dnešní době by se dalo říci, že žijeme v době „digitální“. Vše, co nemá číslo, nebo nelze číselně zdůvodnit, jako by neexistovalo. Toto včelaři, zdá se nějak nepochopili. Ve vyjadřování včelařů přetrvává stále mnoho subjektivních názorů ba i nesmyslů. Jako třeba neuteplený úl, alternativní včelařství, či řeči o silných včelstvech. Někdy mám pocit, jako by si logika vzala dovolenou. Langstrot přece není úl pro dnešek. Je to primitivita sama a jeho místo je v muzeu. Jsou-li lidé tak nešikovní a nedokáží vyrobit nic jiného než primitivní „šufle“, pak běda nám!

   Všechna odvětví lidské činnosti se vyvíjejí. Včelaři se také musí oprostit od toho, co se přežilo, zvednout hlavu a pochopit nové pojmy i nové skutečnosti, které se nabízejí. Zimování „Ve zvonu“, nebo „Křížová stavba“ jsou skutečnosti, které fungují léta. Křížová stavba umožňuje konstrukci úlu bez oček, jeho zjednodušení. Dobré větrání ale zůstává nedotčeno.

   Co si ale myslet o polorámcích pouze z prkna, které prý jsou prodyšné, ale pak jsou namočeny do parafinu a tím prý dojde k desinfekci?! Jsou tedy prodyšné, nebo neprodyšné? Vydesinfikovány jsou od čeho? Tomu vůbec nerozumím.

   Jedno mi je naprosto jasné a nehodlám o tom vůbec diskutovat. Úl musí být dobře uteplený. Podle mého názoru stěna 5 cm polystyrenu (nebo něco lepšího) a víko 8 – 10 cm polystyrenu. Obrázky s 3 či 4 cm polystyrenu ve stropě a 2 cm ve stěně mne děsí! Vědí včelaři, co je to uteplený úl? Zde budou muset včelaři své názory sjednotit.

   Lidé si svoje obydlí také vylepšují a jejich nároky na kvalitu bydlení samozřejmě stoupají. Těžko si představit sídliště s řadou očíslovaných „suchých kadibudek“. Neuteplené paneláky z minulých let doslova šokují a pracně s nemalými náklady jsou upravovány. Obydlí lidské i včelí musí být TEPELNĚ ZAJIŠTĚNO!

ÚL MUSÍ BÝT UTEPLENÝ!!

   Někdy mám pocit, jakoby včelaři nejen ignorovali ale dokonce nechtěli vidět obecný pokrok kolem sebe. Jsou zabředlí v nějakých zatuchlých představách a nejsou schopni podívat se logicky a objektivně kolem sebe.

   Osobně nemohu pochopit, jak je možné, že se ještě dnes vyrábí úly na rámek 39 cm x 24 cm a dokonce neuteplené! Tento tvar rámku nemá nic společného s biologickými potřebami včelstva a je přímou příčinou zimních ztrát – úhynu včelstev. Jeden nástavek je pro přezimování nízký a ve dvou nástavcích se včelstvům zase nedaří si správně sednout. V utepleném plodišti si včely, když nebudou mít zimovací prostor narušený mezistěnou nikdy nemohou sednout špatně (Stavebnice B 37 x 30 cm – 10 rámků)

   Tak, jako obydlí lidské přímo ovlivňuje život člověka, tak i úl přímo ovlivňuje život včelstva. Když člověk využije všech možností, které dnešní míra poznání nabízí a vyhne se všem nedostatkům, které jsem se pokusil popsat, pak tvrzení o tom, že „Úl med nepotí“ je vlastně PODVOD.

MÁM TO VYZKOUŠENÉ